Článek
Například v Karlovarském kraji byla přiznána podpora asistenta jen 55 procentům dětí s mentálním postižením, ale ve Zlínském kraji mají asistenta všechny děti s danou diagnózou. V Moravskoslezském kraji pak byl například tělesně postiženým dětem přiznán asistent v 53 procentech případů, ale v Karlovarském kraji má asistenta každé takto postižené dítě.
A třeba v Ústeckém kraji má asistenta jen pětina dětí s poruchou chování, naproti tomu na Vysočině to jsou dvě pětiny.
„Rozhodně bychom jednotnou metodiku prosadit chtěli. Hledáme systémové řešení, ale to je teď k diskuzi. Jedním z témat je, jestli by neměly být pedagogicko-psychologické poradny řízeny z centrální úrovně, a ne z krajské,“ popsal minulý měsíc Novinkám poslanec Jan Berki (STAN).
Nejčastěji potřebují učitelé asistenta k dětem s poruchou chování
Podle dat ministerstva školství jsou postupy poraden a speciálně pedagogických center skutečně roztříštěny.
Rozdíly jsou ale výrazné i mezi jednotlivými poradnami v regionech, jak poukázala zástupkyně ředitele speciální SŠ a ZŠ Havířov-Šumbark Veronika Majkútová na nedávném semináři ve Sněmovně.
„V jedné poradně byla naše mentálně postižená žačka s žádostí o speciální pomůcky odmítnuta, ale u jiné poradny dostala pomůcky za 150 tisíc. A ono se to vyplatí, protože ta dívka bude díky tomu schopna žít samostatně,“ popsala.
Poměrně rozšířená je také tzv. odkladová turistika, kdy rodiče s předškolákem obejdou i několik poraden, dokud nezískají doporučení k odkladu školní docházky.
„Zrovna ty odklady tím hodně trpí,“ připustil poslanec Pavel Klíma (TOP 09), který je i náměstkem pro školství Jihočeského kraje. Právě on se zasazuje zejména o snížení počtu odkladů, protože v ČR je dostává každým rokem pětina dětí, zatímco jinde ve světě to bývá v řádu jednotek procent.
Odkladů je příliš. Přípravné třídy ale nerušte, radí odborníci
Poradny zůstanou krajům
Na tom, jestli by se mělo také změnit postavení poraden tak, že by už nebyly řízeny z krajské úrovně, ale z ministerstva školství, se poslanci neshodnou a podle Berkiho už se ani změna legislativy nepodaří prosadit.
Klíma se domnívá, že převedení poraden pod centrální úroveň by bylo problematické. „Ministerstvo to navrhovalo z důvodu lepší vymahatelnosti metodiky. Jsem proti, protože ten proces má spoustu záludností, majetkových a jiných, a ohromně by nás to zdrželo,“ uvedl.
Podle něj by stačilo, kdyby v každém kraji bylo jedno poradenské zařízení, pod něž by spadaly ostatní krajské pobočky. „Se 14 řediteli už se ministerstvo může domluvit,“ prohlásil Klíma.
Pro sjednocení metodiky je i opozice. „Ale měla bych výhrady ke sjednocení poraden na centrální úrovni. Kraj k nim má blíže a může si je lépe korigovat,“ řekla Novinkám stínová ministryně školství Jana Berkovcová (ANO).
Asistenty všem prvňákům a zrušit známkování? S omezením odkladů souhlasí i opozice
Alespoň prvňáky známek ušetříme, shodují se poslanci
