Článek
Například v Karlovarském kraji byla přiznána podpora asistenta jen 55 procentům dětí s mentálním postižením, ale ve Zlínském kraji mají asistenta všechny děti s danou diagnózou. V Moravskoslezském kraji pak byl například tělesně postiženým dětem přiznán asistent v 53 procentech případů, ale v Karlovarském kraji má asistenta každé takto postižené dítě.
A třeba v Ústeckém kraji má asistenta jen pětina dětí s poruchou chování, naproti tomu na Vysočině to jsou dvě pětiny.
„Rozhodně bychom jednotnou metodiku prosadit chtěli. Hledáme systémové řešení, ale to je teď k diskuzi. Jedním z témat je, jestli by neměly být pedagogicko-psychologické poradny řízeny z centrální úrovně, a ne z krajské,“ popsal minulý měsíc Novinkám poslanec Jan Berki (STAN).
Podle dat ministerstva školství jsou postupy poraden a speciálně pedagogických center skutečně roztříštěny.
Rozdíly jsou ale výrazné i mezi jednotlivými poradnami v regionech, jak poukázala zástupkyně ředitele speciální SŠ a ZŠ Havířov-Šumbark Veronika Majkútová na nedávném semináři ve Sněmovně.
„V jedné poradně byla naše mentálně postižená žačka s žádostí o speciální pomůcky odmítnuta, ale u jiné poradny dostala pomůcky za 150 tisíc. A ono se to vyplatí, protože ta dívka bude díky tomu schopna žít samostatně,“ popsala.
Poměrně rozšířená je také tzv. odkladová turistika, kdy rodiče s předškolákem obejdou i několik poraden, dokud nezískají doporučení k odkladu školní docházky.
„Zrovna ty odklady tím hodně trpí,“ připustil poslanec Pavel Klíma (TOP 09), který je i náměstkem pro školství Jihočeského kraje. Právě on se zasazuje zejména o snížení počtu odkladů, protože v ČR je dostává každým rokem pětina dětí, zatímco jinde ve světě to bývá v řádu jednotek procent.
Poradny zůstanou krajům
Na tom, jestli by se mělo také změnit postavení poraden tak, že by už nebyly řízeny z krajské úrovně, ale z ministerstva školství, se poslanci neshodnou a podle Berkiho už se ani změna legislativy nepodaří prosadit.
Klíma se domnívá, že převedení poraden pod centrální úroveň by bylo problematické. „Ministerstvo to navrhovalo z důvodu lepší vymahatelnosti metodiky. Jsem proti, protože ten proces má spoustu záludností, majetkových a jiných, a ohromně by nás to zdrželo,“ uvedl.
Podle něj by stačilo, kdyby v každém kraji bylo jedno poradenské zařízení, pod něž by spadaly ostatní krajské pobočky. „Se 14 řediteli už se ministerstvo může domluvit,“ prohlásil Klíma.
Pro sjednocení metodiky je i opozice. „Ale měla bych výhrady ke sjednocení poraden na centrální úrovni. Kraj k nim má blíže a může si je lépe korigovat,“ řekla Novinkám stínová ministryně školství Jana Berkovcová (ANO).
