Hlavní obsah

Jeskyňáři v Moravském krasu si nadělili novoroční dárek, objevili Mauglího síň

Ostrov u Macochy

Pomyslný novoroční dárek si nadělili speleologové v Moravském krasu na Blanensku, kteří objevili v Hedvábné jeskyni Mauglího síň. Jde o sál dlouhý 20 a široký 15 metrů zdobený krápníky. Nalezli jej po vyšplhání zhruba padesátimetrového komínu v dosud neprobádané části podzemí.

Foto: Hluboký závrt ZO ČSS 6-10

Jeskyňáři v Moravském krasu objevili Mauglího síň.

Článek

Dóm nazvali po lezci a jeskyňáři Jiřím „Mauglím“ Benešovi. Zemřel před 40 lety a o jeho lezeckých kouscích, často mimořádně riskantních, se stále vyprávějí legendy.

Objev nám udělal obrovskou radost.
Jiří Buček, Česká speleologická společnost, základní organizace Hluboký závrt

„Objev nám udělal obrovskou radost. Z Mauglího síně vedou dál neprobádané komíny. Možná se díky nim dostaneme v budoucnu do dalších částí nepopsaného podzemí,“ řekl Novinkám a Právu Jiří Buček z jeskyňářské skupiny Hluboký závrt, působící při České speleologické společnosti (ČSS).

V krasu patří k nejstarším týmům bádajícím v tamním podzemí.

Jeskyňáři objevili u Macochy nové dómy

Věda a školy

Jeskyně plná překvapení

Hedvábná jeskyně se nachází na Ostrovské plošině, a to mezi obcí Ostrov u Macochy a slavnou propastí Macocha. Její dno a přilehlé Punkevní jeskyně, jimiž ročně projde přes 200 tisíc turistů z celého světa, patří do podzemního systému Amatérské jeskyně. Ten je se svými 45 kilometry nejdelším jeskynním systémem střední Evropy.

Otázkou je, zda do něj patří i Hedvábná jeskyně. Vzájemné propojení těchto podzemních systémů se zatím nenašlo.

Hedvábná je tak jednou z 1130 dosud objevených jeskyní krasu. V poslední době díky týmu Hluboký závrt postupně vydává svá tajemství. Za uplynulé dva roky v ní byl nově popsán zhruba kilometr chodeb. Unikátem byl nedávný objev Dómu Karla Kučery, který je se svými úctyhodnými rozměry 40 × 40 metrů a výškou okolo 30 metrů největší podzemní prostorou objevenou v uplynulých letech ve střední Evropě. Speleologové jej nazvali po někdejším dlouholetém vedoucím Speleologické záchranné služby – stanice Morava Karlu Kučerovi.

V Kateřinské jeskyni vykutali záhadné destičky. Unikátní nález, nebo geniální podvrh?

Věda a školy

Macochu vyjel za pár vteřin

Svoji pozornost nově jeskyňáři upřeli k probádání tzv. pískařské větve Hedvábné jeskyně. Rozhodli se zdolat zhruba 50 metrů vysoký komín, tedy vertikální chodbu, nazvanou Kapelník po stejnojmenném skalním masivu v Českém ráji. Po jeho vyšplhání se před nimi otevřel sál s krápníky. Tento prostor teprve čeká na přesnější zaměření.

Objevitelé mají nárok na pojmenování nalezených prostor, s ohledem na výročí Jiřího Beneše byla prý volba jasná.

„Byl jedním z členů naší skupiny. Na skalních masivech v krasu měl mnoho prvovýstupů. Na jeho kousky mnozí vzpomínají dodnes,“ uvedl Buček.

Patrně nejvtipnější je historka o tom, jak Mauglí Beneš zvládl nejrychlejší výstup v propasti Macocha. Na její skalní stěně hledal novou trasu a zasekl se, což pozorovala parta jeho přátel z Horního můstku, který se tyčí 138,7 metru nad dnem propasti. Z legrace mu řekli, ať už to nechá být a jde raději s nimi na pivo, a shodili mu z můstku lano, po němž měl vylézt. Jenže druhý konec lana přivázali na tažné zařízení od škodovky a na Horní můstek jej popojetím auta vytáhli za pár vteřin.

Jiná dimenze. V Moravském krasu objevili velký jeskynní sál

Věda a školy

Moravský kras je jedním z nejvíce probádaných krasových území na světě. Speleologové z něj proto za velkými objevy vyjíždějí do světa, a to od Číny až po poloostrov Yucatan. Nálezy z Hedvábné jeskyně ale ukazují, že i v krasu je stále co objevovat.

Mnicha Lazara po 300 letech opět spustí na dno Macochy

Věda a školy

Připravuje se extrémní výprava jeskyněmi Moravského krasu

Věda a školy

Výběr článků

Načítám