Jen samotné studium práci nezajistí

S nedostatkem praktických znalostí se ale nepotýkají jen absolventi. I zkušenější uchazeči musí své vědomosti neustále doplňovat a sledovat vývoj svého oboru, jinak jim hrozí, že se jejich kariérní postup zastaví. Stále více firem navíc klade důraz na jazykové znalosti.

Nezaměstnanost, která je vlivem přetrvávající krize dlouhodobě na vysoké úrovni, se v současnosti pohybuje na 7,5 procenta. Při hledání zaměstnání tak musí uchazeči splnit několik kritérií. Personalisté kladou v dnešní době důraz především na praktické znalosti.

„Jedním z hlavních bodů, které posuzujeme, když dostaneme do rukou životopis, je praxe v požadovaném oboru. Ideální délku praxe přitom nelze jednoznačně stanovit. Existují firmy, které upřednostní kandidáty s rokem praxe, jiné společnosti zajímají uchazeči, kteří mají alespoň tři až pět let praxe,“ říká Gabriela Kodenková, starší konzultantka personální agentury Talentica, která se zabývá náborem technických pracovníků.

„Dalšími důležitými kritérii jsou zaměření, obor studia a jazykové kompetence uchazeče,“ dodává Kodenková s tím, že ve většině případů převažuje poptávka po angličtině, němčině, ale i například po francouzštině.

Absolventi tvoří jednu z nejrizikovějších skupin na trhu práce právě proto, že nemají podle odborníků dostatek praktických zkušeností a pracovních návyků. „V českém vzdělávacím systému totiž stále převažuje teoretická výuka. Studenti středních a vysokých škol se tak bezúčelně biflují teorii, kterou v pracovním životě nevyužijí,“ vysvětluje Ivo Ducheček, ředitel Business Institutu, největší MBA školy v České republice, která nabízí praktické vzdělání v nejrůznějších oborech.

Od mladých lidí bez praxe tak firmy v současnosti očekávají především dobré sebeprezentační schopnosti a zkušenosti z různých brigád během studia. „Při pohovoru je důležité, aby absolventi uměli prezentovat, co se během studia naučili, jaké byly stěžejní předměty a zaměření. Vysokoškoláci by například měli umět popsat téma své bakalářské či diplomové práce a rovněž projekty, na kterých se podíleli, či zkušenosti z pobytů v rámci programu Erasmus,“ vysvětluje Kodenková.

Rovněž pro zkušenější uchazeče platí, že pokud chtějí zůstat pro zaměstnavatele atraktivní, musí držet krok s vývojem oboru a vzdělání si doplňovat celoživotně. „Všechny obory se dnes rozvíjejí vysokým tempem. Zaměstnavatelé kladou na zaměstnance stále vyšší požadavky a k tomu je potřeba si neustále doplňovat kompetence,“ připomíná Lenka Smrčková, výkonná ředitelka Klubu personalistů České republiky.

V tuzemsku se proto postupně rozšiřují možnosti profesně vzdělávacího studia, které je zaměřeno na praktické znalosti. „MBA školy navštěvují jak absolventi vysokých škol, tak vysoce postavení manažeři. V rámci výuky dochází k diskusím nad zajímavými profesními problémy, s nimiž se setkali nejen samotní lektoři, ale i posluchači. Studenti tak mají šanci získat informace, které jsou efektivně využitelné v praxi,“ vysvětluje Ducheček.

Ačkoliv stále převažuje poptávka uchazečů o práci nad nabídkou míst, situace není ve všech oborech stejná. „U technických oborů v současnosti existuje převis nabídek práce nad počtem kvalifikovaných uchazečů s požadovanými zkušenostmi a dovednostmi. Najít zkušeného kandidáta s dostatečnou praxí je proto složité,“ připomíná Kodenková.

„Kandidáti jsou dnes také mnohem opatrnější. Pokud nemají závažný problém, nejsou ochotni měnit práci za každou cenu. Stále častěji volí jistotu současné práce před nejistotou, kterou změna zaměstnání logicky přináší,“ uzavírá Gabriela Kodenková.