Jen pětina učitelů oceňuje vedení škol, role ředitelů je přitom klíčová

Právě kvalita vedení škol má ovšem podle jedné z autorek studie psycholožky Kateřiny Zábrodské zásadní vliv na pracovní vztahy, ale i vztahy s žáky a jejich výsledky. Vedle toho si 17 procent respondentů pochvalovalo pracovní prostředí, ale jen 1,6 procenta finanční ohodnocení.

Jako hlavní problémy vnímá 43 procent učitelů problémy s žáky, necelá čtvrtina celkovou náročnost práce, 16 procent administrativu a rodiče. Potíže s vedením a spolupracovníky připustila desetina.

„Kvalita vedení má velký vliv na široké spektrum pracovních podmínek. Obecně se ví, že to, jak dokáže někdo vést organizaci, je důležité, ale v případě škol je to dost evidentní. To, jak je vedena škola, je podle našich dat hlavní faktor ovlivňující spokojenost učitelů,“ popsala Novinkám Zábrodská.

„Učitelé sami hodnotí jako nejdůležitější vztahy v kolektivu, práci s dětmi, ale když uděláme statistické analýzy, tak hlavní efekt má kvalita vedení, protože ovlivňuje všechny ostatní aspekty práce, včetně skloubení práce a rodiny. Styl vedení ovlivňuje i klima na pracovišti, jak mezi sebou učitelé komunikují a jak se kolegové stýkají a podporují,“ vysvětlila.

Podle Zábrodské by obecně ve státním sektoru pomohla širší školení. Nejde však jen o manažerské dovednosti, tedy schopnosti koordinovat porady nebo zadávat úkoly. Hlavní silou je schopnost takzvaného školního leadershipu.

„To se odvíjí od toho, jak dokáže ředitel či ředitelka ostatní inspirovat, formulovat inspirativní vizi a dbát na to, aby ji všichni realizovali a pracovali na ní společně,“ uvedla.

Podle ní také hodně záleží na komunikačních dovednostech ředitelů i učitelů, aby komunikace na školách byla vedena respektujícím způsobem a konstruktivně. Nedostatky v komunikaci vytvářejí i zbytečné konflikty s žáky a rodiči.

SYRI také prokazuje, že pracovní spokojenost učitelů úzce souvisí s výsledky žáků. Výzkum propojující spokojenost učitelů s výsledky a duševní pohodou žáků je podle Zábrodské ojedinělý, ale odpovídá pozorování v zahraničí.

„Tam, kde jsou učitelé spokojenější, tam vidíme vyšší motivaci žáků, vyšší pocit jejich sounáležitosti se školou a jsou tam i lepší studijní výsledky. Když budeme vytvářet lepší podmínky pro učitele, tak bude vyšší pracovní spokojenost. A to znamená hlavně zvyšovat kvalitu vedení,“ řekla Zábrodská.

Podle ní je ale i finanční ohodnocení důležité, byť jej kantoři nevyzdvihují.

„V psychologii práce je obecně známo, že lidé, kteří dělají určitý typ prací, v jejichž rámci mají motivaci dělat něco užitečného pro společnost, tak pro ně ta finanční stránka není až tak důležitá. Většina učitelů tedy tu práci dělá proto, že se v ní seberealizují, baví je a vidí v ní smysl. Ale nemůžeme z toho vyvozovat, že by neměli být důstojně ohodnoceni,“ uzavřela.