Článek
Motýl, jehož si dala do znaku i odborná Evropská společnost pro studium motýlů (SEL), se na Mikulovsku vyskytoval už před sto léty, jak vyplývá z popsaných vědeckých pozorování.
I dříve byl vzácný, chemizace zemědělství ho však v podstatě vyhubila. Nyní se opět vrací - a opět s přičiněním lidí.
„Ve spolupráci s ekologicky hospodařícím vinařem Petrem Marcinčákem jsme zhruba deset let systematicky na meze či okraje vinohradů, prostě všude, kde se to zdálo být vhodné, vraceli bylinu podražec. Velmi nebezpečná jedovatá rostlina je často považovaná za plevel, ovšem právě tu potřebuje pestrokřídlec nezbytně pro svůj vývoj a život. Stačí mu přitom jen ostrůvky podražce o velikosti deseti čtverečních metrů, na kterých dokáže žít a množit se,“ řekl Novinkám entomolog Milan Hluchý.
Kde jsou motýli? Na jaře tu prakticky nebyli, upozorňují vědci
„Okolí vinohradů jsme vyčistili tak, aby se podražec mohl zase uchytit a rozrůstat. Dokonce jsme ho i z míst, kde ještě rostl, přesazovali. Motýl podražec potřebuje pro kladení a výživu vajíček. Věděli jsme, že musíme být trpěliví, ovšem bylo to dlouhé čekání. Dokonce jsme i uvažovali o tom, že zkusíme motýla přenést ze vzácných lokalit Slovenska, kde víme, že ještě žije,“ popsal Marcinčák.
Před několika dny pak motýla opakovaně na Mikulovsku spatřili na vlastní oči.
Pestrokřídlec podražcový je mezi evropskými entomology považován za vzácný klenot.
Dalším předpokladem pro výskyt motýla je kromě podražce i teplo, o které ale není nouze, a také krajina bez insekticidů. „Což se alespoň ve vinohradnictví podařilo. V posledních létech došlo k poklesu těchto jedů o celých 99 procent,“ doplnil entomolog Hluchý.
Vznešenou přezdívku si pestrokřídlec podražcový vysloužil pro svůj vzhled - má rozpětí křídel až pět a půl centimetru a pochlubit se může výrazným zdobením na jemně nažloutlém podkladu křídel, a také kvůli faktu, že patří k nejvzácnějším motýlům střední Evropy.
Mimo nyní novou lokalitu na Mikulovsku se v Česku vyskytuje také na několika velmi malých místech v okolí Brna, kde ho lze spatřit do konce května nebo ještě i na začátku června. Konkrétní místa entomolog doporučil neupřesňovat, aby se motýl nestal cílem nezodpovědných sběratelů.
„Ovšem mnohem více než motýlkáři, jak jim říkám, je pro něj nebezpečná řepka. Její rozlohy, kterých u nás máme zhruba 300 až 400 tisíc hektarů, jsou chemicky ošetřovány proti škůdcům, kteří se zvláště na opakovaných výsevech množí,“ popsal entomolog.
Ohrožený chemií není jen pestrokřídlec. Populace motýlů v české krajině podle Hluchého za posledních patnáct let prokazatelně klesla na polovinu.
„Jsem přesvědčen, že se na tom podepsalo ve velké míře chemické ošetřování řepky. Pokles populace motýlů v přírodě přitom vždy znamená vážné varování pro celý ekologický systém,“ dodal entomolog.
Genomy motýlů se za 250 milionů let téměř nezměnily
