Článek
Přestože nová závěrečná zkouška stále není povinná, kolem 80 procent škol se k ní přidává dobrovolně. Žáci 3. ročníků učebních oborů by se proto měli připravit na to, že ji s velkou pravděpodobností budou na konci školního roku skládat.
Nová zkouška je náročnější
„Zkvalitnit přípravu na budoucí povolání i v této vzdělávací oblasti považuje MŠMT za jeden z důležitých úkolů v nadcházejících letech,“ říká první náměstek ministra školství Jindřich Fryč.
Nová závěrečná zkouška je v řadě případů náročnější, než tomu bylo v době, kdy si zkoušky školy připravovaly samy. Obsah zkoušek ovlivňují zástupci podniků, a proto se větší důraz klade na reálnou praxi v oboru.
Důraz je na širší rozhled
Další novinkou je, že žáci při ústní zkoušce odpovídají nejen na otázky ze svého oboru, ale navíc i na otázky ze světa práce.
„Aby při zkoušce uspěli, musí tedy také vědět, jak se hledá zaměstnání a co mají dělat, když se jim to nebude dařit, jaké organizace jim mohou pomoci,“ upřesňuje hlavní manažerka projektu Nová závěrečná zkouška 2 Dana Kočková z Národního ústavu pro vzdělávání.
Samostatné řešení pro dané téma
Další zcela nový prvek představují samostatné odborné práce, které se zatím píší ve 12 oborech. Žáci v nich musí ukázat, že jsou schopni najít pro zadané téma samostatné řešení a to pak obhájit před komisí, v některých oborech dokonce v cizím jazyce.
V příštích měsících budou týmy pedagogů a odborníků z praxe rozšiřovat databázi témat, z nichž se skládají jednotná zadání. Počet témat, z nichž je možné složit jednotné zadání, se díky tomu zvýší ze současných cca 6 000 na 9 000. Rozsáhlá databáze je předpokladem k tomu, aby se zadání závěrečných zkoušek v tom kterém oboru mohla každý rok obměňovat.