Článek
„Chtěli bychom, aby absolvent určitého oboru z Českých Budějovic uměl přibližně to samé jako jeho kolega z Liberce a současně aby byl dobře připraven pro praxi. Proto naši členové spolupracují se školami a připomínkují obsah jednotných zadání,“ řekl Zdeněk Vršník z Hospodářské komory ČR na pražské konferenci o nové závěrečné zkoušce. Konference se konala 8. prosince v Praze.
Zástupce MŠMT Jaromír Krejčí zase nejvíc oceňuje fakt, že se školy k jednotné zkoušce přidávají dobrovolně a nemusí je nikdo nutit. V minulém školním roce tak jednotné zadání v některém z vyučovaných oborů použilo 80 % škol.
„Samozřejmě že občas zazní kritický hlas, ale nejde o nic podstatného.“ V dotaznících, které školy vyplňovaly po skončení závěrečných zkoušek, si například učitelé stěžovali, že se při tisku podkladů pro žáky spotřebuje příliš mnoho papíru. „V přístupu škol vidíme velký rozdíl oproti jiným novým prvkům, které se ve školství zavádějí. Tento příklad by bylo dobré následovat, “ myslí si Jaromír Krejčí a dodává: „Tím, že na tvorbě zkoušek už léta úzce spolupracuje školská a zaměstnavatelská sféra, vyhovuje pak výsledek oběma stranám.“
Zkouška podporuje konkurenceschopnost škol
Většina škol s učebními obory už jednotná zadání použila při závěrečných zkouškách a hodlá v tom pokračovat. Učitelé z mnoha škol jsou také členy autorských týmů, které vytvářejí jednotná zadání a ovlivňují tak podobu zkoušky. Nová zkouška má proto jejich podporu. „Žáci přistupují k závěrečné zkoušce daleko zodpovědněji,“ říká ředitelka Střední odborné školy a učiliště v Berouně-Hlinkách Jana Šírová. Její škola využívá jednotné zadání už v devíti učebních oborech a je s nimi velmi spokojená. „Vlastně jsem se stala dobrovolnou propagátorkou nové závěrečné zkoušky. Snažím se přesvědčit i školy, které zatím váhají.“
„Důležitou součástí práce na jednotných zadáních je přítomnost zástupců zaměstnavatelů. Ti dávají zpětnou vazbu o směřování výuky v daném oboru. Díky této zpětné vazbě jsme získali například také zakázky na vzdělávání pro firmy,“ tvrdí Zdeněk Krabs, který je ředitelem SOŠ a gymnázia v Liberci. Podle jeho názoru je důležité, že se školy zúčastňují reformy závěrečných zkoušek dobrovolně. „Pokud chtějí školy obstát v konkurenci, musejí prokázat svou kvalitu. Proto už dneska používají jednotnou zkoušku pro učně všechny školy v Libereckém kraji. Kdo to nedělá, ten nežije,“ řekl doslova Z. Krabs.
Dobrovolná nebo povinná?
Pro dokončení přípravy jednotné zkoušky ale stále ještě zbývá hodně práce. Rozšíří se například informační systém, z něhož školy čerpají jednotná zadání a bez něhož by jednotná zkouška nemohla fungovat. „I když projekt Nová závěrečná zkouška skončí v březnu 2012, musíme být schopni pokračovat v přípravě ještě několik let,“ tvrdí hlavní manažerka projektu Dana Kočková. „Je třeba upravit jednotná zadání tak, aby odpovídala probíhající kurikulární reformě. Musíme také pokračovat v tvorbě stále nových témat, tím se bude rozšiřovat databáze nutná pro každoroční obměnu jednotných zadání.
Stále ještě zůstává otevřená také otázka plošného zavedení zkoušky. Většina škol se sice připojuje dobrovolně, pro stoprocentní účast by ale bylo třeba přijmout legislativní úpravu. Jaromír Krejčí z MŠMT uvažuje o změně příslušné vyhlášky, ne každému se to ale zdá dostatečné. Například ředitel SŠT Žďár nad Sázavou Josef Crha, který na konferenci zastupoval také Sdružení učňovských zařízení, se spíše přiklání k tomu, aby povinnost škol provádět závěrečné zkoušky podle jednotného zadání byla zanesena přímo do „školského“ zákona.