Jednotné přijímačky nemají být povinné, soudí organizace. MŠMT slibuje elektronické přihlášky

Na pondělním představení Auditu vzdělávacího systému za rok 2021 doporučil dobrovolné konání jednotných přijímačkových testů programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký. Testy od Cermatu, který jednotné přijímací zkoušky organizuje, podle něj negativním způsobem ovlivňují výuku v základních školách a zvyšují nerovnosti ve vzdělávání.

„Hlavním doporučením v této chvíli je, aby přijímací řízení bylo vráceno čistě do gesce ředitele každé střední školy s tím, že by bylo vhodné podporovat další formy posuzování uchazečů. A to tak, aby to bylo na míru té které škole,“ prohlásil Hřebecký.

Poukázal na to, že přijímací zkoušky se v současnosti dělají nejen na gymnázia, ale i na jiné maturitní obory, kde kupříkladu ani není převis přihlášek. Jednotná přijímací zkouška musí v současnosti tvořit 60 procent hodnocení u přijímacího řízení na střední školu.

Vzdělávací společnost EDUin ale podle Hřebeckého nepožaduje zrušení jednotných přijímacích zkoušek. „Pokud si někdo, zejména gymnázium, bude chtít nadále zadávat tyto testy, nechme je,“ poznamenal.

Tyto testy by se podle něj měly didakticky zdokonalit, EDUin je ale nicméně považuje za lepší než testy, které by si školy mohly vytvořit „podomácku“.

Jako alternativu k jednotným přijímačkám by proto podle organizace mohly školy využít např. testy obecných studijních předpokladů nebo z dalších předmětů, pohovory, praktické a talentové zkoušky, dosavadní výsledky práce žáka či psychodiagnostiku. „Testy z cizích jazyků by vedle češtiny a matematiky mohl nabízet i Cermat,“ míní Hřebecký.

Návrh organizace EDUin, aby jednotné přijímačky nebyly povinné, podporuje např. i poslankyně ODS a starostka Prahy 5 Renáta Zajíčková. „Každá škola má od budoucích studentů určitá očekávání – kromě úrovně všeobecných znalostí si chce ověřit i to, zda pro zvolené zaměření splňují alespoň základní předpoklady. Určitou možnost vidím v tom, že pokud si ředitel zvolí vlastní cestu, může kombinovat část zkoušky jednotné a část vlastní, a to podle zaměření školy. Je třeba dodat, že pokud se přijímací zkoušky mají vrátit do rukou škol, musíme dohlédnout na jejich kvalitu,“ okomentovala to.

EDUin by podle Hřebeckého uvítala také změnu systému dvou přihlášek na systém algoritmu, který by uchazečům umožňoval podat přihlášek více. Takový systém podle něj používají některé západní státy. Uchazeč si v něm stanoví preference škol a algoritmus podle výsledků u přijímaček vyhodnotí, kde může být žák přijat. V současnosti podávají uchazeči přihlášku nejvýše na dvě školy, z obou termínů zkoušek se jim pro obě započítává lepší výsledek.

Cermat by kromě toho měl podle Hřebeckého vyhodnocovat, jak se daří vybírat nové žáky SŠ, kteří později maturují – přesněji řečeno, jak jsme se dokázali nastavením přijímaček „trefit“ do výběru žáků s ohledem na to, jak poté dopadnou u vlastní maturity.

„Konkrétně jsem vyzýval, aby jako první krok k analýze přijímaček Cermat transparentně počítal tzv. predikční validitu. Ta vyjadřuje, zda test (zde jednotná přijímací zkouška, JPZ) jako celek měří dostatečně přesně a zda výsledek v testu dobře předpovídá hlavní zájem, kvůli kterému se test dělá. V případě JPZ tedy budoucí úspěšnost ve středoškolském studiu,“ upřesnil Hřebecký pro Novinky s tím, že predikční validitu JPZ vůči maturitním výsledkům odborníci zpochybňují.

Podle něj tak nejsme schopni vybrat ty, kteří nám nejlépe odmaturují a ukazuje to na skutečnost, že současné nastavení přijímacích zkoušek není efektivní.

Doplnil, že by navíc bylo dobré digitalizovat příjem přihlášek ke zkouškám. Ministr školství Petr Gazdík minulý týden řekl, že elektronické přihlášky k jednotným přijímacím zkouškám by se mohly zavést od příštího roku.

K přijímacím zkouškám se žáci dosud mohou přihlašovat jen pomocí vytištěného formuláře, který odevzdají ve škole osobně nebo prostřednictvím pošty. „Vyřešit podávání přihlášek dostala nařízeno paní ředitelka Cermatu (Michaela Kleňhová). Má na to čas do září či října. Elektronická přihláška by se měla podávat už v příštím roce,“ zmínil Gazdík.

Co se týká samotného konání zkoušek, již dříve prohlásil, že by testy chtěl digitalizovat. Nyní se do škol distribuují pomocí zvláštního přístroje, na který letos Cermatu končí smlouva. Ta se podle ministra bude muset prodloužit na další asi dva roky, než se najde jiné řešení. „Máme teď dva roky na to přijít s úplně novým systémem pro 21. století, jakým budou maturovat žáci v roce 2024, nejpozději 2025,“ řekl.

Právě jednotné přijímačky se podle něj budou muset změnit, a to zároveň s revizí rámcových vzdělávacích programů (RVP). „Současná jednotná přijímací zkouška říká jen to, jak je v dané chvíli na tom dítě ve srovnání s jinými stejně starými dětmi. Ale my potřebujeme vědět, jakou to dítě ušlo cestu, jak se posunulo. K tomu by mělo sloužit testování v uzlových bodech, za mě minimálně 5. a 9. třída,“ popsal.

Přál by si, aby se toto testování využilo i pro přijímání na střední školy. „Jak, o tom určitě povedeme diskusi a určitě budu se svými návrhy některými odborníky kamenován,“ shrnul.

Gazdík počítá i s tím, že v nadcházejícím roce se také minimálně v češtině upraví obsah maturity pro studenty, kteří nyní utekli před ruskou invazí z Ukrajiny a neumějí česky.

„Určitě nepočítám, že příští rok studenti, kteří nastoupí z Ukrajiny třeba do čtvrtých ročníků našich středních škol, tak příští rok plynně odmaturují z češtiny a budou znát všechny pojmy,“ nechal se slyšet.

Připomněl, že vláda slíbila upravit maturity tak, aby odpovídaly 21. století. Objevují se podle něj různé návrhy. Např. s předlohou think-tanku Univerzity Karlovy Vzdělávání 21 se shoduje v tom, že součástí zkoušky by měla být i absolventská práce. Jistý si není zavedením profesní maturity.

„To, co chci vědět, je, jaký bude názor zaměstnavatelů, jak ji budou brát, jaký je rozdíl mezi profesní maturitou a výučním listem,“ uvedl. Poukázal na to, že volební program STAN počítal se zavedením státní maturity jako středoškolského minima, které by se mohlo dělat opakovaně v době studia. „To je to, co já preferuji,“ konstatoval.

Na začleňování uprchlíků do škol v ČR bude podle Gazdíka do konce srpna potřeba 5,2 miliardy korun. Peníze podle něj budou nutné na zajištění většího počtu pracovníků ve školství, adaptačních skupin, kurzy češtiny nebo jazykové tábory o prázdninách. Resort by chtěl čerpat z rozpočtu státu, rezerv krajů, EU či norských fondů. O způsobu financování integrace uprchlíků od září se podle něj rozhodne nejdříve v květnu – podle situace.

Gazdík již dříve uvedl, že pro integraci uprchlíků bude zapotřebí asi 17 miliard Kč. Tato suma podle něj vychází ze současných průměrných nákladů na jednoho žáka a z předpokladu, že by do českých škol nastoupilo 120 tisíc uprchlíků.

Jak dlouho se s integrací běženců bude vypořádávat vzdělávací systém, nelze podle ministra odhadnout. Poukázal na to, že 300 tisíc uprchlíků v ČR představuje téměř tři procenta populace a podobná situace dříve nenastala. „Všechny migrační studie říkají, že dvě procenta jsme schopni začlenit v pohodě, u třech už mohou nastat nějaké problémy,“ podotkl.

Na začátku dubna chce ministr vládě předložit návrh opatření, aby se běženci naučili co nejdřív česky.

MŠMT rovněž bude na konci března zjišťovat, jak se ve školách změnil počet žáků. Statistikám chce přizpůsobit financování škol. Podobný sběr dat se podle Gazdíka pravděpodobně bude opakovat ještě v květnu.

„Na konci března budou mít ředitelé 14 dní na to, aby přepočítali stav žáků a učitelů. V polovině dubna zveřejníme, kolik vlastně dětí přibylo, a na základě běžného školského zákona dojde k navýšení prostředků z krajských rezerv, které doplníme,“ vysvětlil minulý týden při sněmovních interpelacích.

Jak avizoval před vypuknutím války na Ukrajině, chtěl by ještě letos jednat také o možnosti přidání peněz pro nepedagogy ve školství. Zda se to podaří, si však není jistý. Na udržení platů učitelů na 130 procentech průměrné mzdy nicméně podle něj peníze „musejí být“ i při řešení situace s uprchlíky. Chce dodržet sliby vlády, která se v programu zavázala mj. k navyšování výdajů na vzdělávání na 5,2 procenta HDP.