Článek
„Tři nejstarší nalezené hroby pocházejí z období kultury se šňůrovou keramikou (2900–2300 př. n. l.). Mezi pozůstatky pohřební výbavy patří typické poháry se zdobeným podhrdlím, broušené sekerky, kamenné brousky a štípaná industrie,“ popsal vedoucí výzkumu tohoto silničního úseku Karel Říha z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.
Archeologové v oblasti podle něj nalezli doklady lidské přítomnosti od závěru mladší doby kamenné, tedy začátku třetího tisíciletí př. n. l., až do první poloviny prvního tisíciletí př. n. l., starší doby železné.
Identifikovali půdorysy staveb kůlové konstrukce, polozahloubené objekty, tzv. polozemnice, i zásobní jámy.
Archeologové objevili v Kateřinské jeskyni ozdoby z ulit plžů z doby kamenné
Za velmi důležitý nález považují jedenáct tzv. komorových hrobů ze starší doby železné neboli halštatské (zhruba 800–450 př. n. l.). „Jde o pohřby v centrální pohřební komoře s navršenými mohylovými náspy, které se nedochovaly. V některých případech dosahovaly průměru téměř 50 metrů,“ vysvětlil Říha.
Hroby tohoto typu bývají podle něj až na velmi vzácné výjimky poškozené už z pravěkého období.
Mezi pozůstatky pohřební výbavy patří keramické nádoby, doplňky koňských postrojů z bronzu, fragmenty špatně identifikovatelných železných předmětů, a dokonce pozůstatky zlatých ozdob. Ve dvou případech se dochovaly obvodové žlaby obepínající mohyly. Jeden z obvodových žlabů dosahoval průměru 48 metrů, šířky tři metry a hloubky kolem 1,5 metru.
Dronový snímek kostrového hrobu s bohatou kolekcí keramických nádob a osobních šperků z doby halštatské
„Při výzkumu komorových hrobů jsme se zaměřili na původní uložení nálezů, včetně pozůstatků těl zemřelých. Z většiny jsou tyto objekty porušeny sekundárním zásahem, pravděpodobně již v pravěkém období. U některých se nám tyto tzv. vykrádací šachty podařilo identifikovat. V těchto případech se nám dochoval pouze zlomek z původního hrobového inventáře,“ uvedl Říha.
Nové poznatky o šíření myší prozrazují hodně také o migraci lidí
Lidé tudy procházeli od pravěku
Trasa úseku 511 Pražského okruhu, který chce Ředitelství silnic a dálnic začít stavět do konce letoška, vede oblastí, kterou procházeli a osídlovali lidé už od pravěku. Proto je nezbytné lokalitu důkladně prozkoumat.
Výzkum vedou pracovníci pražského Archeologického ústavu AV ČR ve spolupráci s Ústavem archeologické památkové péče středních Čech a společností Osina Archeo. Vyhodnocení terénní dokumentace, konzervace a zpracování nálezů potrvají několik příštích měsíců.
Úsek Pražského okruhu Běchovice – D1
Stavba má začít do konce roku
Stavební povolení na jednu z nejdůležitějších dopravních staveb v republice už nabylo právní moci. Výběrové řízení na zhotovitele skončilo, probíhá posuzování došlých nabídek. Pokud se nikdo neodvolá proti výběru té nejvýhodnější, bude staveniště předáno zhotoviteli do konce letošního roku, konstatoval mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.
První řidiči by se po novém dvanáctikilometrovém úseku Pražského okruhu se dvěma tunely a poměrně složitými mimoúrovňovými křižovatkami mohli projet v roce 2027.
Stavba na jihovýchodě metropole chystaná řadu let propojí D8, D10 a D11 s dálnicemi 1 až 7 a odvede podstatnou část tranzitu především těžké nákladní dopravy z Městského okruhu.
Kupka: Výstavba Pražského okruhu do Běchovic začne letos
