Článek
Data, která uveřejnilo ministerstvo, jsou bez ohledu na zdroj financování, kromě peněz ze státního rozpočtu tedy zahrnují například i granty.
Pedagogičtí pracovníci, profesoři, docenti, odborní asistenti, asistenti a lektoři na 26 českých veřejných vysokých školách loni v průměru dosáhli na plat 68 804 korun. Mezi jednotlivými školami jsou však rozdíly v řádu desetitisíců.
Nejvíce si vydělají akademici na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT), v průměru 80 155 korun měsíčně. Profesoři, kteří jsou mezi akademiky nejlépe placeni, dosáhli na VŠCHT v průměru na 133 126 korun. Podobně na tom byli také profesoři na Masarykově univerzitě v Brně (MUNI), kde částka dosáhla 132 626 korun. Průměrně si přitom profesoři na vysokých školách přišli na 106 874 korun.
Průměrná hrubá mzda u nás činila loni podle Českého statistického úřadu 46 165 korun. Na zmiňované AVU si však akademici vydělají v průměru jen na 44 644 korun, přičemž profesoři mají 57 735 korun. O moc lépe na tom nejsou ani akademici na Janáčkově akademii múzických umění v Brně s průměrným výdělkem 45 994 korun.
Rozdíly mezi fakultami
Propastné rozdíly v platech vládnou také napříč jednotlivými fakultami na univerzitách. Například zatímco na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy (UK) si akademici vydělají v průměru 42 667 korun, na Fakultě sociálních věd UK je to téměř dvouapůlnásobek, tedy 103 953 korun.
Pracovníci a studenti některých vysokých škol v Česku již několikrát bez valného úspěchu protestovali či stávkovali za navýšení financí a zvýšení platů ve vysokém školství. Poukazovali především na nízké platy odborných asistentů, což jsou obvykle lidé s doktorským titulem. Ti brali loni v průměru na veřejných vysokých školách 60 061 korun měsíčně. Například na AVU měli měsíčně v průměru 42 969 korun, na Českém vysokém učení technickém v Praze 65 557 korun a na Univerzitě Karlově 63 250 korun.
V roce 2023 si podle Českého statistického úřadu akademici na veřejných VŠ vydělali v průměru 65 000 korun, rok předtím asi o dva tisíce méně.
Na dlouhodobé podfinancování vysokých škol upozorňuje řada odborníků i organizací. Podle analýzy PAQ Research investuje Česko do vysokého školství o třetinu prostředků méně než průměr zemí sdružených v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
