Jed kamarádek včelky Máji rakovině nesvědčí

Badatelé nejprve včely ze západní části australského kontinentu uspali a drželi je v chladu, dokud jim z břišní dutiny nevyndali jedový váček, z něhož získali čistý toxin. Právě z váčku se jed dostává do žihadla a následně do místa vpichu. Působení včelího jedu ověřovali na v laboratoři pěstovaných buňkách z různých typů rakoviny prsu.

„Včelí jed se ukázal jako mimořádně silný,“ říká Duffyová. „Bílkovina melitin, kterou obsahuje, dokáže během hodiny zcela zničit membránu agresivních rakovinných buněk a za dvacet minut významně omezit přenos chemických signálů, nezbytných pro jejich růst.“

Připomeňme, že plazmatická membrána odděluje buňku od okolního prostředí, zajišťuje její komunikaci s okolím, podílí se na vstupu a výstupu molekul do ní a z ní a slouží i pohybu a růstu buňky. Melitin se ale vyskytuje v těle včel i mimo jedový váček, kde jim pomáhá bojovat s různými zdraví škodlivými organismy.

Duffyovou a spol. potěšilo zejména zjištění, že si melitin poradil nejen s formou rakoviny prsu, jejíž buňky obsahují vysoké koncentrace lidského růstového faktoru urychlujícího zvětšování nádoru. Obdobně rychle a účinně ničí i buňky triple negativního nádoru prsu. Uvedený nejagresivnější typ onemocnění tvoří asi 15 procent všech nádorových onemocnění prsu a jeho léčba je mimořádně obtížná a někdy nemožná. A co je neméně důležité, melitin má jen minimální dopad na zdravé buňky.

V závěru pokusu vědci zkusili vyrobit melitin synteticky. Uměle připravená bílkovina se vypořádala s nádorem stejně úspěšně, jako když byla získána přímo z včelího jedu.

Australští vědci ale optimismus krotí. Experiment se odehrál zatím v laboratoři a myslet musejí i na to, jak dostat melitin nejvhodněji do lidského organismu, jaké mohou být jeho možné vedlejší účinky a jakou dávku bude pacient snášet.

„Čeká nás ještě dlouhá cesta,“ zdůrazňuje Andrew Redfern ze Západoaustralské univerzity v Perthu, další člen týmu.