Japonští záškoláci za sebe pošlou do třídy roboty

Žáci budou moci od listopadu z domova ovládat dva roboty vybavené mikrofony, reproduktory a kamerami.

Podle listu Mainiči šimbun bude metr vysoký robot samohybný a žáci se s jeho pomocí budou moci podílet na vyučování, diskutovat se spolužáky, volně se pohybovat v prostorách školy nebo se účastnit akcí mimo třídu.

„Komunikace prostřednictvím robotů sice nenahradí skutečnou komunikaci, ale žákům, kteří jsou stále nejistí a bojí se hovořit s ostatními, poskytne alespoň určitý pocit reality,“ prohlásil Maki Jošizato, úředník městské správy.

„Doufám, že náš nápad přiměje nepřítomné děti k docházce na vyučování na dálku a nakonec i k návratu do školy. Tím, že odstraní jejich psychické problémy,“ dodal Jošizato.

Přestože budou učitelé i nadále přítomni ve třídách, městská vzdělávací rada doufá, že roboti napomohou nepřítomným dětem překonat úzkost a dodají jim sebedůvěru vrátit se k osobnímu vzdělávání.

„Žáci, kteří se učí dálkově, se k robotům vybaveným tablety připojí prostřednictvím svých notebooků, což jim umožní navštěvovat stejné hodiny jako jejich spolužáci a účastnit se diskusí,“ napsal Mainiči šimbun.

Rada se rozhodla zavést toto opatření v souvislosti se znepokojením nad nárůstem počtu záškoláků v posledních letech – tento jev zřejmě urychlila pandemie covidu-19.

Uvedla, že ve školním roce 2022 nenavštěvovalo vyučování 2760 dětí ve věku základních a nižších ročníků středních škol ve městě.

V lednu školy v Kumamotu zaměstnaly asistenty pedagogů, kteří streamovali výuku, aby se nepřítomní žáci mohli připojit online. Tento krok uvítaly i samotné děti.

Ve zpětné vazbě jedno z nich potvrdilo, že mu virtuální třída poměrně výrazně zvedla sebevědomí, zatímco jiné připustilo, že se méně obává komunikace s učiteli a spolužáky.

Kumamoto není jediným místem, které se snaží řešit nárůst záškoláctví. Podle ministerstva školství odmítlo v Japonsku do konce března 2022 chodit do školy třicet a více dní za posledních 12 měsíců rekordních 244 940 žáků základních a středních škol.

Za klíčový faktor ministerstvo označilo psychické a fyzické zdravotní problémy vyvolané pandemií.

Vláda tehdy nenařídila uzavření škol, ale mnohé z nich během vln nákazy koronavirem dobrovolně zrušily vyučování, což dětem ztížilo obnovení normálního vzdělávání. Pandemická opatření také přinutila školy zrušit výlety, sportovní dny a další skupinové aktivity.