Článek
Vypěstované lidské kmenové buňky v embryích myší, krys a prasat by se poté měly v rámci výzkumu transplantovat do náhradních zvířat. Jak se ale má vše provádět? „Při experimentu se budou vytvářet zvířecí embrya, která postrádají gen k tvorbě určitých orgánů,“ prohlásil podle agentury Reuters vedoucí výzkumu Hiromicu Nakauči.
Jakmile budou do zárodků injekčně vpraveny lidské pluripotentní (mohou být zdrojem všech typů kmenových buněk) kmenové buňky neboli buňky IPS, embryo je pak použije k tvorbě orgánu.
Podle plánů by se měla myší embrya nechat dozrávat 14,5 dne, dokud nebudou téměř vyvinuta. U krysích to potrvá 15,5 dne a u prasečích 70.
Aby nevznikla „lidská zvířata“
Pokus je zaměřen pouze na pěstování nových orgánů. Pokud vědci zjistí, že je více než 30 procent zvířecího mozku lidských, tak ho pozastaví. To je jedna z podmínek japonské vlády, aby se zabránilo vzniku humanizovaných zvířat a vskutku nebezpečných hybridů.
Tento návrh je první schválený od března, kdy Japonsko zrušilo zákaz vývoje zvířecích embryí s lidskými buňkami.
Do letošního března tam tedy – podobně jako v ČR – platil zákaz podobné lidsko-zvířecí chiméry. Pak ovšem došlo ke změně legislativy a nově lze požádat o schválení výzkumného projektu, který by mohl zahrnout i vývoj a narození tvora s lidskými buňkami. První povolení dostali právě vědci z Tokijské univerzity.
Kontroverzní věda
Je otázkou, hojně diskutovanou i v odborných kruzích, zda je skutečně toto jedna ze správných cest, jak zlepšit možnosti pro transplantace. Cílem je každopádně zatím jen výzkum toho, jak by laboratorní zvířata mohla fungovat, vědci by však chtěli, aby se nakonec stala zdrojem orgánů, které by se daly transplantovat lidem.
Co se týká samotného experta Nakaučiho, předloni například jeho tým úspěšně vyléčil diabetickou myš vypěstováním její zdravé nové slinivky břišní pomocí embrya potkana.
