Článek
Díky principu magnetické levitace může spoj dosáhnout rychlosti až 500 kilometrů v hodině (při testech se řítil dokonce 503 km/h), což je skoro dvojnásobek rychlosti, jaké dosahují nynější modely. První část projektu, spojující Tokio a Nagoju, by měla být uvedena do plného provozu v roce 2027. Vzdálenost 286 kilometrů by nový rychlovlak měl překonat za 40 minut místo stávající hodiny a půl.
Středojaponská železniční společnost (JR Central) tento nový typ šinkansenů testuje již od srpna, a to na zkušební dráze v centrálním Japonsku.
Dovznáší se maglev až do Města chrámů?
Vlaky se pohybují na magnetickém polštáři, zhruba 86 procent trati povede pod zemí. „Na plánované trati je mnoho tunelů, proto jsme interiér vlaků zesvětlili a zlepšili pohodlí,” uvedl podle agentury Kjódó zástupce železniční firmy.
Regionální samosprávy a obyvatelé centrální prefektury Šizuoka ale mají vůči trati námitky, což může stavební práce zpozdit. Úředníci tvrdí, že tunel, který bude postaven pro průkopnický vlak, by mohl mít negativní vliv na řeku Ói. V roce 2045 by nicméně měly tyto rychlovlaky spojit i Tokio a Ósaku.
| Maglev je zkratka pro magnetickou levitaci. Vlaková souprava se pohybuje na polštáři magnetického pole vytvářeného soustavou supravodivých magnetů zabudovaných v trati i ve vlaku. |
|---|
| Místo kol má speciální systém magnetů, takže souprava „pluje” deset centimetrů nad kolejnicí. Vznášení vlaku nad kolejemi je zajištěno odpudivou nebo přitažlivou silou elektromagnetů. |
| Rekordní rychlost (japonského) maglevu je závratných 603 kilometrů za hodinu. Dosáhl jí 21. dubna 2015 Maglev L01 se 49 pasažéry v testovacím korytu. |
| Jako stále poměrně nový vysokorychlostní dopravní systém nabízí maglev rychlost, bezpečnost, spolehlivost, velkou kapacitu cestujících, výkon v čase, ochranu životního prostředí a nízké náklady na údržbu, píše Reuters. Může být použit pro dálkovou i osobní přepravu na krátké a střední vzdálenosti. |
| Mohl by sloužit i jako „kompromis” mezi tradičními vysokorychlostními železnicemi a leteckou dopravou. Pokud by pravidelně svištěl rychlostí okolo 500–600 km/h, tak by se tento pozemský „létající vlak” přiblížil dopravním letadlům, jejichž obvyklá cestovní rychlost je 800–900 km/h. |
U nás maximálně 160 km/h. Zatím...
Co se týká obecně rychlovlaků ve světě, tak jak pro Novinky připomněl Lukáš Týfa z Ústavu dopravních systémů Fakulty dopravní ČVUT v Praze, je potřeba rozlišovat právě ony vysokorychlostní vlaky, které jsou schopny vysokou rychlostí jezdit, a vysokorychlostní tratě, které umožňují jízdu vlaků vysokou rychlostí. „Teprve když se vysokorychlostní vlaková jednotka dostane na vysokorychlostní trať, cestující se pohybuje vysokou rychlostí – podmínka vysoké rychlosti tedy musí být splněna současně na infrastruktuře i na vozidlech,” dodal.
Vysokorychlostní tratě (nad 200 km/h, nejčastěji na rychlost 320–350 km/h) a na nich jezdící vysokorychlostní vlaky provozují v Evropě například Německo, Rakousko, Francie, Španělsko, Itálie, Velká Británie, Švédsko, Nizozemsko a Rusko.
Na severu Itálie vykolejil rychlovlak
Mimo Evropu jsou pak provozovány např. v Číně, Jižní Koreji, Turecku či Maroku – a samozřejmě i v Japonsku.
„V naprosté většině případů jde o vysokorychlostní adhezní systém (vozidla mají kola, která se pohybují kontaktně po kolejnicích, které jsou součástí koleje); zatímco systém maglev je typem drážního systému fungujícího na principu magnetické levitace (bezkontaktní drážní systém). Pokud je mi známo, tak tyto bezkontaktní systémy fungují na světě pouze dva – právě zmiňovaný systém v Japonsku a Transrapid v Číně (Šanghaj),” upozornil Týfa.
Číňané nyní například chystají maglev, který má být zkonstruován tak, aby byl schopen vznášet se nad zemí rychlostí 600 kilometrů za hodinu. Podle původních plánů by měl být tento prototyp zcela hotov do konce letošního roku.
Číňané otestovali speciální vlak, rychlostí se blíží letadlu
A jak jsme na tom v tuzemsku? „V Česku je rozvoj systému Rychlých spojení dán usnesením vlády z roku 2017, kdy byl schválen Program rozvoje Rychlých spojení v ČR. Klíčové směry, ve kterých se připravují studie proveditelnosti či probíhají geodetické či geologické práce, jsou Drážďany (Německo) – Ústí nad Labem – Praha – Brno – Šakvice – (Břeclav), dále ve směru Brno – Přerov – Ostrava – Katovice (Polsko), Praha – Hradec Králové – Vratislav (Pol.) či Praha – Beroun,” odpověděl na dotaz Novinek tiskový mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Podle něj se rovněž připravuje zadání prvních DUR (Dokumentace pro územní rozhodnutí) a EIA (Vyhodnocení vlivů na životní prostředí) pro úseky Praha – Praha-Běchovice – Poříčany a Prosenice – Hranice na Moravě.
Pendolino bude jezdit z Prahy až do Karlových Varů
Jemelka doplnil, že v současnosti u nás vlaky jezdí maximální rychlostí 160 km/h, připravují se však úpravy stávající železniční sítě na rychlost 200 km/h, přičemž nové stavby výlučně pro osobní dopravu by měly být provozovány rychlostí až 320 km/h. „Stavebně budou některé subčásti sítě konstrukčně navrženy až na rychlost 350 km/h,” uzavřel.
