Japonský modul SLIM přistál na Měsíci sice jen 55 metrů od cíle, ale „nakřivo“

Cíl přistát s modulem v okruhu do 100 metrů od vytyčeného místa byl s rezervou naplněn, lander SLIM přistál 55 metrů východně od středu přistávací oblasti. Obecně lunární mise přistávají na Měsíci s přesností několika kilometrů, uvedla agentura AFP, podle níž je japonské přistání mimořádný výkon.

JAXA tento týden zveřejnila první snímky z lunárního povrchu a uvedla, že získala všechna data o přistání modulu SLIM během dvou hodin a 37 minut po dosednutí na povrch Měsíce – a předtím, než by modul vyčerpal svou energii.

Solární panely nebyly schopny vyrobit potřebnou elektřinu pravděpodobně kvůli tomu, že jsou nastaveny ve špatném úhlu, ale změna směru slunečního svitu by ještě mohla modul znovu nastartovat, věří JAXA.

Už minulý týden oznámila, že necelé tři hodiny po přistání modulu na Měsíci vypnula jeho napájení elektřinou, aby šetřila baterii pro případný restart. „Baterie byla vypnuta (v den přistání v 18:57 SEČ), když zbývalo 12 procent energie,“ sdělila tehdy JAXA.

Samotné přistání tedy nebylo úplně bezproblémové. Potíže nastaly v posledních vteřinách. Podle nejnovějších informací došlo k poklesu tahu hlavních motorů u modulu SLIM v 16:19:18 SEČ.

Na navigačním snímku pořízeném dvě sekundy poté jsou na lunárním povrchu vidět úlomky. Jde o vnější část trysky a další kousky jednoho z hlavních motorů, který se rozpadl.

„Přistání landeru SLIM bylo možné (i když obtížně) i s jedním pracujícím hlavním motorem. Ke kontaktu s povrchem Měsíce došlo v 16:19:52 SEČ. Lander byl téměř kolmo k povrchu (to bylo špatně) a rychlost v okamžiku dosednutí 1,4 m/s (tedy nižší než očekávaných 1,8 až 2,7 m/s). Špatná orientace landeru SLIM vůči povrchu a také boční rychlost mimo povolný limit vedly k přetočení landeru o 90 stupňů oproti zamýšlené poloze,“ popsal na síti X specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Podle japonských odborníků se i tak zdárně dostala ven z modulu na povrch po přistání dvě miniaturní vozítka: LEV-1 a LEV-2 (či také SORA-Q).

JAXA nyní zveřejnila mj. také první snímek sondy SLIM na povrchu Měsíce, který pořídilo minivozítko LEV-2.

„Snímek byl odeslán na Zemi přes hopsadlo LEV-1. Z něj je patrné, že lander SLIM je po dosednutí otočen o 90° okolo své příčné osy. Panely fotovoltaických článků směřují západně,“ konstatoval Václavík.

JAXA aktuálně zkoumá přesnou příčinu abnormality, která nastala ve výšce lehce pod 50 metrů nad povrchem, kdy došlo ke skokovému snížení tahu dvou hlavních raketových motorů o 55 procent. Pro zhodnocení úspěšnosti celé mise si Japonci stanovili sedm hlavních kritérií, pět z nich bylo splněno u dvou probíhá hodnocení.

Japonsko se tímto stalo pátou zemí, jíž se podařilo dopravit své zařízení na přirozenou oběžnici Země. V oblasti jižního pólu Měsíce loni úspěšně přistál indický modul Vikrám, zato ruské Luně-25 se přistání nezdařilo. Dopravit svou technologii na Měsíc dokázaly kromě Indie a nyní Japonska už dříve Spojené státy, Rusko (Sovětský svaz) a Čína.

Na Měsíc letos nedokázal dorazit modul Peregrine americké soukromé firmy Astrobotic Technology. Aparát nakonec zanikl v zemské atmosféře.