Hlavní obsah

Pokus o přistání na Měsíci podle Tokia zřejmě selhal. Japonci ztratili se sondou spojení

Aktualizováno

Na povrch Měsíce se v úterý pravděpodobně dostala sonda Hakuto-R japonské firmy ispace. V případě úspěchu by šlo o první zdárné přistání soukromé mise na Měsíci. Japonci nicméně s aparátem v době přistávacího manévru ztratili kontakt, měkké dosednutí tak nemůže být oficiálně potvrzeno a osud přistávacího modulu zůstává nejasný. Podle Tokia mise zřejmě selhala.

Živě: První přistání soukromé mise na MěsíciVideo: Ispace Inc., AP

Článek

Přistávací modul měl dosednout na Měsíc okolo 18:40 našeho času, ale stále se čeká na obnovení komunikace se sondou, a tím pádem i oficiální potvrzení jak jejího přistání, tak její funkčnosti.

Ale možná je už nějakou dobu jasno. Japonská společnost ispace totiž ztratila s modulem Hakuto-R kontakt v plánované době dosednutí na měsíční povrch, jak informoval generální ředitel ispace Takeši Hakamada.

„Ztratili jsme komunikaci, takže musíme předpokládat, že jsme nemohli dokončit přistání na měsíčním povrchu,“ řekl podle agentury Reuters během živého přenosu.

Modul japonské firmy je připraven na historické přistání na Měsíci

Věda a školy

Ve 20:16 SELČ firma na Twitteru konstatovala, že stále „nemůže potvrdit úspěch“.

Letoví kontroloři ostatně v řídicím středisku v Tokiu po plánovaném čase přistání s kamennými tvářemi hleděli na monitory, zatímco minuty ubíhaly a od modulu nepřicházela žádná zpráva. Komentátor webového přenosu přistání vyzval všechny, aby byli trpěliví a dali technikům čas prověřit, co se mohlo stát.

Ztráta signálu v 18:45 SELČ každopádně podle odborníků nevěstí nic dobrého.

Přistávací manévr

„V 17:40 SELČ – ale asi o něco později – zahájí sonda Hakuto-R M1 motorický přistávací manévr ve výšce 100 km a nejpozději po 60 minutách dosedne na povrch Měsíce v kráteru Atlas. Završí tak více než 135 dní trvající pouť kosmickým prostorem,“ avizoval před akcí na Twitteru odborník na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Brzdicí motorický manévr přistávacího modulu Hakuto-R byl zahájen podle plánu. Lander je vybaven hlavním motorem a šesti pomocnými motory. Prvním manévrem se snížila výška na 15 km, dalším pak na pouhé tři kilometry nad měsíční povrch. Poté následovala změna orientace landeru a finální sekvence přistání.

V rámci motorického sestupu 2,3 metru vysoký aparát nakonec zpomalil z rychlosti 5900 km/h až na zhruba 3 km/h a zřejmě dosedl či dopadl – a možná se u toho poškodil – na povrch Měsíce v oblasti kráteru Atlas.

Modul japonské firmy je připraven na historické přistání na Měsíci

Věda a školy

„Hlavním místem přistání naší mise Hakuto-R je kráter Atlas, který se nachází v severovýchodním kvadrantu Měsíce. Lokalita splňuje technické specifikace mise pro demonstraci technologie přistávacího modulu, cíle vědeckého průzkumu pro Vesmírné centrum Muhammada bin Rašída (MBRSC) v SAE i požadavky misí našich dalších zákazníků,“ popsala ispace na Twitteru.

„Těším se, že se stanu svědkem historického dne, který znamená začátek nové éry komerčních lunárních misí,“ nechal se dříve slyšet šéf ispace.

Arabské vozítko Rašíd

Zařízení Hakuto-R kroužilo na lunární orbitě od 21. března. Přistávací modul do vesmíru loni v prosinci vynesla z kosmodromu na Floridě raketa Falcon 9 soukromé vesmírné společnosti SpaceX. Sonda při dlouhé cestě využila gravitaci Země a Slunce, nesla tak méně paliva.

Lander Hakuto-R má na měsíční povrch dopravit malý japonský rover SORA-Q o hmotnosti 0,25 kg, vyrobený japonskou vesmírnou agenturou JAXA a tamním výrobcem hraček Tomy.

Na palubě přistávacího modulu se nachází také větší, zhruba 10kilogramový rover Rašíd ze Spojených arabských emirátů (SAE). Činnost landeru a většího z vozítek má trvat podle Václavíka maximálně 14 dní.

Foto: ispace

Japonský lunární přistávací modul Hakuto-R na ilustračním obrázku

Dopravit technologii na Měsíc, který se od Země nachází asi 400 tisíc kilometrů, se zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku (SSSR) a Číně v rámci oficiálních vládních programů. Poslední úspěšné přistání na přirozené družici Země se podařilo čínské sondě Čchang-e 5 v prosinci 2020.

Emiráty se pochlubily globální mapou Marsu i pohledem na jeho měsíc

Věda a školy

Výběr článků

Načítám