Hlavní obsah

Japoncům se podařilo odchovat myš se dvěma otci

Japonským vědcům se podařilo v laboratoři odchovat zdravá myší mláďata, která mají geneticky dva biologické otce a žádnou biologickou matku. Zjištění sice může vést k průlomu v lidské reprodukci i v léčbě neplodnosti, nicméně podle odborníků je ještě potřeba provést mnohem více výzkumných prací a testování.

Foto: Envato

Ilustrační snímek

Článek

Podle deníku The Times může japonský počin znamenat průlom na poli reprodukční medicíny, kde by taková metoda mohla zaručit, že by např. dva gayové mohli mít společného potomka, který by byl biologickým dítětem jich obou.

Nový objev ale může pomoci i při léčbě ženské neplodnosti.

Vajíčko ze samčích buněk

Tým biologa Kacuhika Hajašiho z Kjúšúské univerzity ve městě Fukuoka našel způsob, jak přeměnit samčí buňky v samičí pohlavní buňky - vajíčka.

„Je to poprvé, co se podařilo vytvořit odolné samičí oocyty ze samčích buněk,“ konstatoval vědec tento týden na londýnské konferenci věnované genovému inženýrství. Jeho studie k tomu nicméně ještě nebyla publikována.

Experti každopádně dospěli k vytvoření samičích pohlavních buněk ze samčích tak, že nejprve vytvořili ze samčí kožní buňky kmenovou buňku. Ta ale stále disponovala samčími chromozomy XY, a nemohla se tedy stát vajíčkem s chromozomy XX.

Japonský tým ale dokázal chromozom Y odstranit a nahradit ho chromozomem X. Tento přístup by mohl přispět i k léčbě některých typů ženské neplodnosti, např. Turnerova syndromu, který způsobují chromozomální abnormality.

Hajaši se chce nyní zaměřit na další výzkum, v němž by použil lidské buňky. „Nevím, zda je bude možné využít pro reprodukci. Není to jen otázka vědecká, ale také společenská,“ řekl.

Rovněž buněčný biolog Dusco Ilic z londýnské univerzity King’s College upozornil, že cesta k dalšímu využití tohoto objevu může být trnitá - a to jak z technických, tak z etických důvodů.

Výběr článků

Načítám