Článek
SLIM přistál na měsíčním povrchu v pátek 19. ledna v 16:20 SEČ. Japonsko se tak stalo pátým státem světa, který dokázal dopravit své zařízení na přirozenou oběžnici Země. Řídicí středisko se po přistání dokázalo s modulem spojit, jeho solární panel ale nezačal generovat elektřinu.
„Baterie byla vypnuta (v den přistání v 18:57 SEČ), když zbývalo 12 procent energie,“ sdělila JAXA.
„Podle telemetrických dat jsou solární články modulu SLIM otočené směrem na západ. Pokud sluneční světlo bude dopadat na Měsíc ze západu, domníváme se, že bude možné generovat elektřinu. V tuto chvíli se připravujeme na obnovení provozu,“ doplnila japonská vesmírná agentura.
Japonská sonda přistála na Měsíci, solární panely ale nechytají energii
„Existuje tedy stále možnost restartu v pozdější fázi lunárního dne. Technici dále pracují na analýze získaných dat a také snímků. Více informací poskytne JAXA koncem týdne,“ shrnul na síti X specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.
Cílem bylo přesné přistání
JAXA rovněž informovala, že se jí podařilo dokončit přenos dat a snímků získaných při přistávání a poté na měsíčním povrchu.
Miniaturní model chytrého přistávacího modulu pro zkoumání Měsíce (SLIM)
Modul SLIM přistál v kráteru Shioli, který má šířku 300 metrů a leží v měsíčním moři Mare Nectaris na přivrácené straně Měsíce.
JAXA se nyní chystá analyzovat získaná data, aby zjistila, jestli se misi podařilo splnit úkol, jímž bylo dosednout na měsíční povrch maximálně 100 metrů od zvoleného místa.
Model lunárního vozidla 2 (LEV-2) o velikosti dlaně
Podle japonských odborníků se zdárně dostala ven z modulu na povrch po přistání dvě miniaturní vozítka: LEV-1 a LEV-2 (či také SORA-Q).
Např. rover SORA-Q je jen o málo větší než tenisový míček a byl zkonstruován, aby při pohybu po měsíčním povrchu měnil podle potřeby svůj původně kulovitý tvar.
Lander SLIM s sebou nese také dva malé moduly. Prvním je LEV-1 což je malý hopsací lander s trojicí vědeckých přístrojů. Druhým je LEV-2 (Sora-Q) což je extrémně malé vozítko o hmotnosti 250 g vybavené dvojicí kamer. pic.twitter.com/r7OI7LDnwQ
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) January 19, 2024
V oblasti jižního pólu Měsíce loni úspěšně přistál indický modul Vikrám, zato ruské Luně-25 se přistání nezdařilo. Dopravit svou technologii na Měsíc dokázaly kromě Indie již dříve Spojené státy, Rusko (Sovětský svaz) a Čína.
Na Měsíc letos nedokázal dorazit modul Peregrine americké soukromé firmy Astrobotic Technology. Aparát nakonec zanikl v zemské atmosféře.
V zemské atmosféře shořel lunární modul Peregrine
