James Webb opět úřaduje. Našel tělesa podobná planetám a vyfotil „světelný meč“

Zmíněný „světelný meč“ patří mezi tzv. objekty Herbig-Haro (HH). Podle webu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se obecně jedná o svítící oblasti obklopující nově zrozené hvězdy, které se tvoří, když hvězdné větry či výtrysky plynu chrlící z těchto nově zrozených hvězd vytvářejí rázové vlny, které se vysokou rychlostí srážejí s blízkým plynem a prachem.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba vyfotil rodící se hvězdu HH 211 ve vzdálenosti 1000 světelných let od nás v souhvězdí Persea. Ta patří do kategorie mladých hvězdných objektů Herbig-Haro, které tvoří protohvězdy s dvěma proudy plynů vycházejícími z pólů – zde se pohybují rychlostí mezi 80 a 100 km/s.

Protohvězda HH 211 má asi jen osm procent hmotnosti našeho Slunce, nadále však nabírá hmotu z okolí. Až se z ní zrodí skutečná hvězda, měla by mít hmotnost srovnatelnou se Sluncem.

Daná protohvězda vlastně podle astronomů poskytuje pohled na to, jak naše Slunce vypadalo, když bylo mladé.

Tento týden se navíc objevila informace, že na jiných snímcích pořízených Webbovým teleskopem jsou zvláštní objekty, příliš malé na to, aby se jednalo o hvězdy, zároveň ale neodpovídají běžným definicím planet – neobíhají kolem žádné hvězdy, píše list The Guardian.

Tělesa, pojmenovaná JuMBO podle anglického „Jupiter-mass binary objects“ neboli binární objekty o hmotnosti Jupiteru, patrně popírají stávající teorie o vzniku hvězd a planet. Podle nich by nemělo být možné, aby vznikla tělesa o velikosti Jupiteru v podmínkách mlhovin.

Nejmenší hvězdy v mlhovinách mají hmotnost odpovídající zhruba 80 Jupiterům, největší planety Sluneční soustavy – 2,5krát hmotnější než všechny místní planety dohromady.

„Hledali jsme tato velmi malá tělesa a objevili jsme je. Našli jsme je až o velikosti Jupiteru, dokonce o poloviční hmotnosti Jupiteru, volně plující v prostoru, nevázaná na hvězdu. Fyzikální zákony nám říkají, že tak malé objekty ani nemohou vzniknout. Chtěli jsme zjistit, jestli můžeme tyto zákony porušit. A myslím, že se nám to podařilo, což je skvělé,“ uvedl Mark McCaughrean, vedoucí poradce pro vědu a výzkum při Evropské kosmické agentuře (ESA).

Impulsem pro výzkum podle něj byla data z pozemských teleskopů, která naznačovala, že taková třída těles skutečně existuje.

JuMBO jsou horká a plynná tělesa, která se svým složením patrně podobají planetám. Analýza v jejich atmosférách odhalila páru a metan, ale technicky vzato se nejedná o planety. Desítky ze stovek objevených těles se pohybují ve dvojicích, proto v jejich jménech figuruje slovo binární.

Tělesa jsou z astronomického hlediska velmi mladá, je jim okolo jednoho milionu let. Planety Sluneční soustavy jsou odhadem staré zhruba 4,6 miliardy let. Teplota nově objevených těles dosahuje okolo 1000 °C, bez mateřské hvězdy však rychle vychladnou a jen na krátkou dobu budou mít teplotu, při které může existovat život. Následně se výrazně ochladí. Protože se jedná o plynné obry, nemůže na nich ale být voda v kapalném skupenství.

Tělesa vznikla v prostředí mlhoviny vzdálené 1344 světelných let od Země – mlhovina je slabě viditelná pouhým okem v souhvězdí Orion. Mlhovina, tedy oblast, kde se rodí hvězdy, je na snímcích od JWST znázorněna jako fialovo-růžová oblaka prachu a plynu posetá světelnými body.