Jako rok 1938. Rusko se vyřazuje ze společenství civilizovaných států, reagují rektoři

„Vedení Masarykovy univerzity je šokováno dalším vývojem na Ukrajině, kde se Rusko dopustilo a dopouští zcela účelové a promyšlené vojenské agrese vůči jinému nezávislému státu. MU velmi důrazně odsuzuje postup Ruska a jeho násilnou a dobyvačnou politiku,“ sdělil v prohlášení Bareš, který je i předsedou České konference rektorů (ČKR).

Současná rétorika ruského vedení připomíná podle samotné ČKR slovník nacistů a jejich agresivní politiku vůči Československu v roce 1938. Taktéž vedení Rady VŠ označilo vniknutí Ruska na Ukrajinu za agresi, která destabilizuje Evropu. Vyzvalo vysoké školy v Česku k co nejrychlejší podpoře Ukrajinců.

Rusko podle Bareše pošlapává mezinárodní právo, ideály evropské civilizace a mírového soužití mezi národy. „My v České republice – s naší historickou zkušeností z let 1938 a 1968 – musíme být zvlášť ostražití a měli bychom velmi akutně vnímat vážnost současné situace a varovat před ní,“ apeluje.

Je podle něj ohromující, jak moc současná rétorika ruského vedení připomíná rétoriku nacistů s jejich plány na agresivní a dobyvačnou politiku, kterou uplatňovali vůči Československu v roce 1938.

„Odsuzujeme kroky Ruské federace vůči Ukrajině, kterými nejenom zpochybnila její územní celistvost, ale na území cizího státu vyslala svou armádu. Argumenty o bytostných potřebách menšiny a jejich ochraně a řada neověřených tvrzení proti Ukrajině velmi připomínají historické paralely z doby odtržení Sudet od České republiky, pozvání armád nelegitimní skupinou osob u nás připomíná srpnovou invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968,“ přidal se i rektor ČVUT Vojtěch Petráček se svým prohlášením.

Za ČVUT vyzývá, aby nebylo použito násilí, aby se navrátila vláda mezinárodního práva a aby bylo řešení neshod výhradně mírové.

Vedení Masarykovy univerzity je vývojem na Ukrajině šokováno a apeluje na českou politickou reprezentaci, aby se – ve spolupráci s evropskými partnery a spojenci – aktivně a iniciativně podílela na rychlé a rozhodné celoevropské reakci vůči agresivním krokům Ruska.

„Každý nezávislý stát má právo demokraticky rozhodovat o své budoucnosti a svém směřování. To, čeho se Rusko dopouští, je pošlapáním nejen mezinárodního práva, ale také všech ideálů evropské civilizace a mírového soužití mezi evropskými národy,“ stojí dále v Barešově prohlášení.

Také vedení Univerzity Karlovy odsoudilo útok Ruska na Ukrajinu. „Jako rektorka společně s vedením UK důrazně odsuzuji jakoukoliv formu agrese, zvláště takové, jakou právě teď podniká putinovské Rusko. Jde o nesmírně nebezpečný krok, který ohrožuje životy obyvatel Evropy – včetně mnoha kolegyň, kolegů, studentek a studentů. Jde o krok, který vrací svět zpátky,“ prohlásila rektorka Milena Králíčková.

V současné době pobývá na UK zhruba 830 studujících a stážistek či stážistů z Ukrajiny.

Podle vedení České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze tuzemské vysoké školy jednají o formě podpory ukrajinským studentům a akademickým pracovníkům.

„ČZU je přesvědčena, že sporné otázky mezi svrchovanými státy musí být řešení cestou dialogu, jednání a diplomacie, nikoliv cestou dezinformací, demonstrace síly a vojenské agrese. Právě prvně zmíněné řešení je v souladu s hodnotami lidství a tvoří i základ fungování univerzit,“ píše škola na svém webu.

Podle nedávného Barešova vyjádření by pomoc mohla být podobná jako dříve v případě běloruských studentů a akademiků, kdy pro ně vysoké školy otevřely pobytová stipendia a možnost ucházet se o vědecké granty.

Univerzita Palackého v Olomouci je kvůli ruskému útoku na Ukrajinu připravena pomoci svým ukrajinským studentům i zaměstnancům. Podle rektora Martina Procházky jde o projev solidarity se zemí, která si svobodně vybrala evropskou cestu a prozápadní orientaci. Na olomoucké univerzitě nyní působí 150 studentů a 20 zaměstnanců z Ukrajiny. Stipendijní program pro posluchače ukrajinských VŠ připravuje např. i zlínská Univerzita Tomáše Bati.

Za Ukrajinou stojí rovněž Západočeská univerzita (ZČU) v Plzni, která pro své ukrajinské studenty a zaměstnance zřídila e-mailovou linku podpory. „Připravujeme se také na příchod dalších studentů z Ukrajiny,” sdělila mluvčí ZČU Šárka Stará.

Hledat možnosti pomoci svým studentům, kteří budou tímto konfliktem postiženi, hodlá i ČVUT. Na této univerzitě studuje okolo 450 Ukrajinců. „Budeme v případě potřeby pomáhat i těm, kdo by museli Ukrajinu opustit. A budeme se snažit uvítat mezi sebou odborníky, kteří by mezi nimi mohli být,“ dodal rektor Petráček.

Podporu Ukrajině již v úterý vyjádřil např. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a odsoudil výroky ruského prezidenta Vladimira Putina, kterými v pondělí zpochybnil ukrajinskou státnost a jeho tvrzení, že současná Ukrajina je výtvorem ruských komunistů.

„Putin manipuluje s dějinami. Současná Ukrajina se může opřít o dlouhý příběh utváření ukrajinského národa. Složitost tohoto příběhu a úzká provázanost s dějinami Rusů, Poláků, Židů nebo Bělorusů nic nemění na tom, že občané současné Ukrajiny mají právo svobodně si určit směřování své země. Žádný stát nemůže s odkazem na historické souvislosti násilně vnucovat Ukrajině svou vůli,“ zmínil ÚSTR na svém webu.

Kroky Ruska vůči Ukrajině odsoudila i Učená společnost ČR, která sdružuje významné vědce působící v Česku. „Jedná se o další akt ruského státního terorismu na území Ukrajiny, jež je svrchovanou zemí, která má plné právo rozhodovat sama o svém osudu,“ sdělila organizace.

Zástupci Akademie věd ČR oznámili, že instituce nabídne studentům, postdoktorandům a vědcům z Ukrajiny podporu v podobě stáží, které aktuálně připravuje.

Ruská armáda ve čtvrtek ráno zahájila letecký i pozemní útok na Ukrajinu. Putin v televizním vystoupení řekl, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na ukrajinském Donbasu. Ukrajinská pohraniční stráž poté uvedla, že ruské síly napadly hranici Ukrajiny z Ruska, Běloruska i z anektovaného poloostrova Krym. Kroky Moskvy odsoudili západní lídři a slíbili tvrdé sankce vůči Moskvě.

I čeští vládní a opoziční politici ruský útok odsoudili. Označili ho za neomluvitelnou a nevyprovokovanou agresi vůči nezávislému státu a bezprecedentní porušení mezinárodního práva, které vrací Evropu do dob sovětského impéria a ohrožuje bezpečnost celého kontinentu. Premiér Petr Fiala (ODS) svolal jednání Bezpečnostní rady státu, večer se zúčastní mimořádného jednání Evropské rady v Bruselu.

Solidaritu Kyjevu vyjadřují představitelé české vlády, parlamentu, krajů, měst, církví, neziskových a kulturních organizací, vysokých škol, podniků i sportovních klubů.

Stejně tak prezident Miloš Zeman odsoudil ruskou agresi na Ukrajinu. Útok na suverénní stát podle něj nelze ospravedlnit, vyzval tak k tvrdším sankcím a přiznal, že se mýlil, když v invazi nevěřil.