Článek
K tomuto závěru dospěli evropští vědci po prozkoumání tří tisíc bronzových zlomků, které byly nalezeny v hrobech v Itálii či ve střední Evropě a také v hromadných nálezech nebo při jiných příležitostech. Zaujalo je totiž, že kousky bronzu různého tvaru a hmotnosti, které pocházely z různých konců střední a jižní Evropy, měly jedno společné: váhový systém.
Šekel a mina
Ne že by všechny vážily stejně. Ve studii pro časopis Journal of Archeological Science však vědci dokázali určit skupiny zlomků, které vážily téměř stejně, přičemž některé z nich byly násobkem a jiné zase zlomkem známých váhových jednotek starověku: šekelu a miny.
Šekel je dnes známější jako označení pro izraelskou měnu. Původně byl však jednotkou váhy (9,4–10,2 gramu), kterou používali už okolo roku 3000 př. n. l. obyvatelé Úrodného půlměsíce, k němuž patřila Mezopotámie, Levanta a Egypt. Mina vážila asi 420 až 450 g.
| Mene Tekel |
|---|
| Významový posun původního označení váhových jednotek označovaných hebrejsky jako mina a šekel se odráží i ve známé biblické větě „mene, tekel u-farsín“ ze starozákonní knihy Daniel (5, 25 - 31). Tajemný aramejský nápis, který viděl ve snu babylónský král Belšasar, je dodnes interpretován jako důrazné varování před hrozící zkázou. |
| Mene je vykládáno jako „sečteno“ (Bůh sečetl a ukončil královu vládu), tekel jako „zváženo“ (zvážil krále na vahách a shledal jej nedostatečným) a u-farsín jako „a rozděleno“ (králova říše bude rozdělena mezi Peršany a Médy). |
„Poprvé v historii lidstva byl tak k dispozici prostředek pro kvantifikaci ekonomické hodnoty věcí a služeb, tj. pro určení jejich ceny,“ řekla podle webu EurekAlert Nicola Ialongová z univerzity v německém Göttingenu, která je spoluautorkou studie o zlomcích bronzu.
Majitel aukční síně Tomáš Hejtmánek: Každá aukce je pro mě překvapením
Ona i její kolegové soudí, že náročný krok, jako vytváření zlomků s přesnou váhou, musel mít nějaký hlubší smysl. Domnívají se, že fragmenty sloužily lidem doby bronzové jako hotovost. Toto období obchodu velmi nahrávalo. Bronz je slitina mědi a cínu a zejména druhý z těchto kovů byl dosti vzácný: v Evropě existuje jen několik míst, kde se těžil. Kdo tedy chtěl bronz vyrábět, musel nakupovat suroviny pro jeho výrobu dovážené z větší či menší dálky.
Ruku v ruce
Bronzové zlomky vysvětlují, jak mohl tento obchod probíhat: ukazují, že už nešlo o prostou výměnu jednoho zboží za druhé. Vrhají také nové světlo na obchodující. Dlouho se soudilo, že směna doby bronzové byla věcí malé mocenské elity. Ialongová ale upozornila na nález z bojiště u meklenburského Tollense. Jeden z bojovníků, kteří tam padli okolo roku 1300 př. n. l., měl váček se „standardizovanými“ úlomky bronzu. Tuto „měnu“ tedy používali i běžní lidé. Nalezené zlomky mohly být i bojovníkovým „žoldem“.
Dosáhnout toho, aby kousky slitiny měly požadovanou váhu, muselo být před několika tisíci lety velmi složité. Šlo to jen proto, že bronzové zlomky se používaly v době, kdy se Evropou šířily váhy. Byl to spojitý proces: se šířením vah se šířilo také používání kousků bronzu.
Národní galerie představuje svá srdeční díla online
Dokladem používání vah jsou nálezy závaží. Z nich lze podle vědců vyčíst, že schopnost poměřovat hmotnost pronikla do Evropy mezi lety 2800 a 2300 př. n. l. Do všech koutů jihu a středu kontinentu dospěla teprve okolo roku 800 př. n. l., kdy na místo bronzu už nastupovalo železo.
Teprve pak přišel krok, který dal penězům tvář na celá tisíciletí: objevil se král Kroisos a jeho peníze. Ražba mincí umožnila nejen dokonalou standardizaci měny, ale nabídla také nástroj k sebereprezentaci vládců. Státům dala také možnost centralizovat a ovládat produkci peněz. Nic z toho zlomky bronzových seker, mečů, jehlic či šperků nabídnout nemohly.