Článek
Existují různé teorie vzniku hmyzích křídel. Do jisté míry závisí podle vědců na tom, zda žil společný předek křídlatého hmyzu ve vodním, či v suchozemském prostředí. Zatímco některé studie dávají vznik křídel do souvislosti s žábrami některých zástupců vodního hmyzu, v současnosti převládaly spíše teorie zastánců suchozemského původu křídlatého hmyzu.
Nové důkazy však přináší mezinárodní tým vědců se zapojením mj. entomologů z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích ve studii, kterou v prosinci publikoval odborný časopis Communications Biology.
Zkamenělina larvy nově popsaného druhu Katosaxoniapteron brauneri. Dobře pozorovatelné jsou tři páry křídelních pochev na levé straně těla.
Čeští vědci společně s německými kolegy nalezli v lomu v Dolním Sasku nové prvohorní zkameněliny larev starobylé skupiny hmyzu s názvem Palaeodictyoptera z období karbonu (geologický útvar prvohor), která vyhynula na konci prvohor.
Entomologové objevili více než stovku druhů mravenců a zjistili, co jim chutná
Dané larvy svou stavbou těla připomínají hypotetického předka křídlatého hmyzu a poskytují tak nová vodítka k rozkrývání záhady evoluce.
Zkamenělina larvy nově popsaného druhu K. brauneri. Částečně jsou zachovány křídelní pochvy na obou stranách těla.
Podíl na přijímání kyslíku z vodního prostředí
U zkamenělin vědci objevili více způsobů adaptace pro život ve vodním prostředí, zejména několik párů zploštělých výběžků zadečku, které pravděpodobně fungovaly jako žábry. U larev zároveň pozorovali i základy tří párů budoucích křídel na hrudi, jejichž detailní struktura je velmi podobná žaberním plátkům na zadečku.
Lze tedy předpokládat, že i tyto tzv. křídelní pochvy se rovněž podílely na příjmu kyslíku z vodního prostředí.
Vědci v Českých Budějovicích zachraňují nemocné kaštany, vyvinuli přípravek z hub
„I když naše zkameněliny zcela jistě nepředstavují předka křídlatého hmyzu - jedná se o larvy, přičemž dospělci této skupiny již měli křídla plně funkční -, jde stále o poměrně starobylou skupinu hmyzu. Vzhledem k tomu, že i u dalších původem prvohorních skupin, jako jsou jepice a vážky, žijí larvy ve vodě, nabízí se myšlenka, že vodní prostředí hrálo důležitou roli v samých počátcích vývoje křídlatého hmyzu,“ uvedl Pavel Sroka z Entomologického ústavu Biologického centra.
„První formy zploštělých výběžků na hrudi, které daly vznik pozdějším křídlům, tak mohly vzniknout jako orgány určené k dýchání, podobně jako to vidíme u křídelních pochev na našich zkamenělinách,“ doplnil.
Vznik křídel hmyzu - infografika
Na výzkumu spolupracovali odborníci z pražské Univerzity Karlovy, Muzea Schölerberg v německém Osnabrücku a českobudějovického Biologického centra AV ČR.
Hrozí razantní úbytek čmeláků
