Článek
Náročný letní program budou mít i žáci základní a střední školy z Výchovného ústavu v Boleticích, kde se učitelé starají o desítky výrazně problémových dětí. Boletice jsou rovněž místem, kam putují mladiství vrazi, u kterých soud nařídil ústavní výchovu. Většina delikventů tam má za sebou přečiny od záškoláctví přes krádeže až po násilí.
Ředitel ústavu Rudolf Jakubec nechtěl upřesnit počet nejproblémovějších žáků, kapacita zařízení nicméně celkem čítá přes sto dětí a mladistvých. Měl by mezi nimi být rovněž například patnáctiletý chlapec, který loni v únoru zavraždil v Teplicích o rok mladší kamarádku.
Žáci si musejí na výletě sáhnout do svých sil.
Všechny žáky čeká v Boleticích předání vysvědčení tradičně 30. června. Základní a střední škola se scházejí zvlášť, slavnostní akce se odehrává v jídelně. Středoškoláci studují obory ve stravování, zemědělství, stavebnictví a provozních službách.
„Nálada je slavnostně nervózní, někteří chlapci nebyli dlouho doma a teď vědí, že jedou k rodině, jsou natěšení a nervózní zároveň,“ řekl Právu Jakubec.
„Každá třída předstoupí dopředu a také si připomeneme, co jsme zažili v uplynulém roce, pouštíme si na projektoru fotky z výletů. Řekneme si, co se povedlo a co ne. Snažíme se fungovat jako standardní škola,“ popsal ředitel obvyklou atmosféru.
Většina dětí pak odjíždí domů na prázdniny. „Někdo jede jen na pár týdnů a pak se vrací podle dohody s rodiči a kurátorem, je to individuální,“ upřesnil.
Pod dohledem
V ústavu zůstává zhruba 25 žáků, kteří patří mezi ty s extrémní poruchou chování nebo nemají kam jet. Číslo ale většinou podle Jakubce v létě stoupne ke čtyřiceti, protože některé děti se musejí vrátit, když provedou něco nekalého. Výjimkou není zpráva od samotných rodičů, že už svého delikventa doma nechtějí.
Ústav má letos připraveny tři letní tábory pro chovance, kteří musejí zůstat. Vychovatelé jezdí se skupinami po osmi žácích na zhruba pět dní do přírody. Cestují výhradně v Česku.
Podle ředitele to nejsou pobyty zrovna „v peřince“. „Například sjíždějí řeku, jedou někam na kole, jsou to zátěžové akce. Musí si při tom sáhnout do svých sil,“ vysvětlil.
Jako příklad uvedl výpravy, které se konají v průběhu roku. Letos mají problémoví kluci z Boletic za sebou třeba 35 kilometrů dlouhý noční pochod, výlet k Máchovu jezeru, kde nocovali pod širákem, a bivakování v zimě na sněhu. „Musejí někam dojet, mají tam nepohodlí, sami si musí uvařit a přespat v přírodě,“ popsal ředitel.
Jsou to ale i naučné výlety třeba do muzea a vězení, úklidy na veřejných místech nebo pomoc hendikepovaným.
„Například výlet se slečnou Natálkou, která má částečně ochrnuté dolní končetiny. Měla sen dostat se na skálu Malý Stožec, ale nemohla,“ dal příklad Jakubec.
Výlety a tábory se prý obejdou bez incidentů i zranění a Jakubec zdůrazňuje silný výchovný účinek takových akcí.
Předchází šikaně
V náročných situacích se podle něj vychovatel stane pro žáka parťákem a chlapci, kteří mají za sebou vážné společenské zločiny, se pak dokážou otevřít různým tématům.
Lze prý rozebírat, co se v životě smí a co ne, ve zcela jiné atmosféře než při klasickém pobytu v ústavu. Výlety jsou povinné, výjimečně nesmějí jet například děti se sebevražednými sklony, u kterých lze jen stěží uhlídat, aby někde nenašly nástroj k sebepoškození. Rozdělení žáků má také svá pravidla, například děti ze základky nemohou být se středoškoláky.
„U dětí s extrémní poruchou chování, například které spáchaly vraždu a jsou extrémně agresivní, je logické, že nebudou s dětmi, které jsou tady třeba kvůli záškoláctví a drobným trestným činům. Ohledně věku se mezi staršími a mladšími může objevit podhoubí pro šikanu,“ vysvětlil ředitel Boletic.
„V dětském domově je to přínosem, když se starší starají o mladší, předává se klasická rodinná vazba, ale my nejsme úplně standardní dětský domov,“ uzavřel Jakubec.
