Hlavní obsah

Jak si cení vzdělání v ČR, na Slovensku a v Maďarsku? České firmy se mohou stydět

Právo, Petr Kotek

Čeští vysokoškoláci přicházejí o spoustu peněz s každým rokem, který stráví přípravou na své budoucí povolání, místo aby je - byť na nižší úrovni - už začali vykonávat. Zaměstnavatelé přitom jejich úsilí většinou neocení. Sice neustále volají po kvalifikovaných odbornících, nástupní plat vysokoškoláka je ale oproti středoškolákovi jen o tisícovku vyšší.

Článek

Absolventi vysokých škol pak v Česku dohánějí náskok středoškoláků, kteří už pět let pracovali, zatímco oni pokračovali ve studiu, v průměru 10 let a 11 měsíců. Za tu dobu totiž přišli na výplatách přibližně o milión korun.

Slováci dohánejí ztrátu 9 let a 7,5 měsíce, Maďaři jen 5 let a 9 měsíců

Slováci a Maďaři s akademickými tituly jsou na tom podstatně lépe. Podle průzkumu platů Merces, který v těchto zemích provádí společnost Profesia, trvá toto „dohánění“ na Slovensku 9 let a 7,5 měsíce a v Maďarsku dokonce jen 5 let a 9 měsíců.

„V Česku jsme analyzovali mzdové údaje 250 tisíc lidí z průzkumu platů Merces.cz. Zatímco vysokoškoláci si vydělají v průměru téměř 29 900 Kč, středoškoláci s maturitou mají na své výplatní pásce v průměru jen 20 900 Kč, středoškoláci bez maturity mají v průměru plat 17 500 Kč," říká Miroslav Dravecký, projektový manažer platového průzkumu Merces.cz.

Školné by prodloužilo návratnost investice do vzdělání skoro o rok

„V případě zpoplatněného vysokoškolského studia 20 tisíci korunami na rok studia by se doba, za kterou se příjmy vysokoškoláků a středoškoláků vyrovnají, prodloužila o necelý rok na jedenáct let a šest měsíců,“ dodává Dravecký.

Zatímco pětadvacetiletí vysokoškoláci v České republice mají v průměru jen o zhruba tisíc korun více, například u třicetiletých je rozdíl mezi příjmy obou skupin už přes devět tisíc korun měsíčně, o pět let později dokonce více než 15,5 tisíce Kč.

Výběr článků

Načítám