Článek
Základem průpravy jsou čerstvé informace. Podmínky přijímaček se mění, a co platilo před rokem, může být dnes jinak. Proto je radno si na webu školy zjistit podrobné informace o průběhu přijímacího řízení, zejména však o jeho obsahu.
Školy dávají k dispozici vzorové testy, které lze snadno najít i přes internetový vyhledávač zadáním hesel „vzorové testy škola/obor“. Starší testy mohou rovněž pomoci se zorientovat v nárocích školy, ale nemusí už být relevantní.
Co se týče ústních pohovorů, nejlépe napovědí zkušenosti minulých uchazečů. Možná by stálo za to prozkoumat různá diskusní fóra, sociální sítě, případně pohledat kontakty na studenty na stránkách školy.
Investice do přípravy se vyplatí
Další příprava už není zadarmo. Jednak je možné investovat do literatury specializované na přípravu k přijímačkám, o niž v knihkupectvích není nouze. Některé školy vydávají i vlastní návodné příručky a cvičebnice. O něco dražší i logisticky náročnější pak jsou různé přípravné kurzy. Opět si je často organizují školy samy coby takzvané nulté ročníky. Další přednášky nabízejí agentury. Většinou tyto kurzy probíhají v sobotu dopoledne nebo v jednom z pracovních dní navečer. Nejlevnější sada přípravných kurzů stojí kolem 2500 korun, ta dražší vyjde až na 7500.
Na čtyři desítky fakult dnes vybírají své studenty na základě Národních srovnávacích zkoušek (NSZ) pořádaných firmou Scio. Někde jsou výsledky NSZ brány jako alternativa pro přijetí, jinde jsou povinné.
Podle mluvčího Scio Bohumila Kartouse se v různých formách budou týkat zhruba 30 tisíc uchazečů.
Na všechny typy testů se dá naučit, ať už třeba koupí cvičných písemek po internetu, nebo opět zvláštními kurzy pořádanými firmou Scio. Problém je pouze s testem obecných studijních předpokladů, který je jakousi obdobou IQ testu.
„Na test Obecné studijní předpoklady se nelze doslova ‚naučit‘, je ale možné rozvíjet dovednosti potřebné k řešení úloh v testu, jako je logické myšlení, porozumění složitějšímu textu, čtení grafů a tabulek, řešení problémů apod.,“ uvedl Kartous.