Článek
Křivánek již před třemi lety zmapoval a kategorizoval buňky v zubech myší a následně také v těch lidských, které jsou v drtivé většině na molekulární a buněčné úrovni obdobné. Objevil několik typů nových kmenových buněk a popsal procesy, kterými se přetvářejí v buňky tvořící tvrdé zubní tkáně.
„Snažíme se jejich studiem pochopit obecné principy regenerace orgánů a tkání,“ uvedl mladý vědec, kterého podle jeho slov fascinují hlodavci, jimž přední řezáky celý život dorůstají.
Zajímavé je podle něj nejen samotné dorůstání, ale také to, že když si myš zub ulomí, tak se u ní evolučně vyvinul zvláštní princip, že ten zub svůj růst dokonce zrychlí. „A to dramaticky,“ zdůraznil.
Nemocné zuby škodí celému tělu
Univerzální využití metody
Nyní brněnští vědci vyvinuli novou monitorovací metodu, jejímž prostřednictvím tuto růstovou dynamiku jako první na světě dokázali v mikrometrových měřítcích popsat a kvantifikovat.
Metoda BEE-ST (Bones and tEEth Spatio-Temporal growth monitoring) umožňuje vývoj tvrdých tkání sledovat ve všech třech rozměrech a v čase. Spočívá v přesně časovaném podávání fluorescenčních barviv, jejich začlenění do nově vznikajících kostí a zubů a následného optického projasnění.
„Naše metoda staví na kombinaci několika zavedených přístupů. Barviv, které se začleňují do nově vznikajících tvrdých tkání, jsou desítky a jsou známá už léta. My jsme mnoho z nich otestovali, vybrali dvě nejlépe fungující – alizarin a kalcein –, sepsali postupy, jak je aplikovat, a vymysleli nové přístupy pro kvantifikaci růstu a hojení,“ popsal Křivánek.
Díky spolupráci s kolegy z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity metodu navíc otestovali na více živočišných druzích a potvrdili její univerzální využití pro sledování vývoje jakýchkoli tkání založených na vápníku.
Šmucler: Peníze na zubaře jsou, ale nepoužívají se
BEE-ST tak podle expertů otevírá možnosti dalšímu výzkumu a uplatnění v oblastech od vývojové biologie, přes hojení a regeneraci tkání, kostní a zubní inženýrství až po problematiku studia vrozených vývojových vad opěrné soustavy a zubů.
„Dosud nikdo nezjistil, čím to je, že myším tak rychle dokážou zuby po poranění zpět dorůst. Nikdo neví, jak je to detekováno, jakým způsobem na to reagují kmenové buňky a nikdo nedokázal rychlost růstu přesně kvantifikovat. My už to teď dokážeme,“ uzavřel Křivánek.
Práce jeho výzkumného týmu byla publikována v prestižním vědeckém žurnálu Science Advances. Brněnská univerzita o tom informovala v páteční tiskové zprávě.
V léčbě alzheimera by mohl pomoci homotaurin z mořských řas
Může se vám hodit na Firmy.cz: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity