Jak poznat, že se blíží tsunami, a co dělat. Článek, který vám jednou může zachránit život

Jaké jsou hlavní varovné signály a kdy byste měli přemýšlet nad tím, že by mohlo existovat riziko úderu vlny tsunami? Nezisková organizace American Geosciences Institutes (AGI) zmiňuje na svém webu tři základní body.

Začíná tím nejtypičtějším, kterým je zemětřesení. Pokud se nacházíte na pobřeží a udeří silné zemětřesení, které jasně cítíte, existuje nebezpečí, že byl právě v tuto chvíli někde vytvořen základ pro tsunami. Další zdroje pak dodávají, že pokud je zemětřesení tak silné, že máte problém udržet stabilitu, neměli byste čekat na žádná další znamení a rovnou se urychleně vzdálit od pobřeží.

Zřejmě nejvíce vizuální indicií, kterou mohou velmi jasně potvrdit pamětníci tsunami v Indickém oceánu z roku 2004, je druhý bod, který zmiňuje API. Jak se tsunami blíží k pevnině, voda omývající břehy na chvíli ustoupí od pobřeží. Působí to jako velmi rychlý odliv, který odhalí mořské dno, útesy a zanechá i mnoho ryb plácat se na suchu.

Mimochodem, právě to stálo v Thajsku mnoho neznalých turistů život, když chtěli nastalé překvapivé situace využít a dojít si pro pár ryb k jídlu. To vše aniž by tušili, že sledují jev, při kterém už je „nejvyšší pozdě“ na útěk do bezpečí.

Jako poslední bod pak API uvádí abnormálně silný hřmící zvuk, který vydává obrovská vodní masa blížící se k pobřeží. Mnozí svědci tento zvuk přirovnávají k jedoucímu vlaku či dokonce tryskové stíhačce.

Pokud tedy zaregistrujete jakýkoliv z těchto tří jevů, nečekejte na žádné oficiální evakuační nařízení a okamžitě opusťte pobřežní oblasti a přesuňte se do výše položených míst. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru pak nabízí soupis základních rad, jak postupovat v případě, že se vyskytnete v místě, kde udeří tsunami.

Vyjma oficiálních a osvědčených rad však existuje také množství dalších vedlejších projevů, které člověk historicky vypozoroval. Jen se vědecky složitě potvrzují a vysvětlují. A většina z nich souvisí s chováním zvířat.

Že zjevně nepůjde jen o pověru, dokazuje také značné množství vědeckých publikací, které se této problematice věnují. A skutečností je, že tsunami před 20 lety přineslo nemalé množství nových podkladů potvrzujících tezi, že zvířata dokážou vycítit podobně velké přírodní katastrofy ještě předtím, než udeří.

V březnu 2005, tři měsíce po úderu tsunami, vyšel v žurnálu The Ecologist článek biologa Ruperta Sheldraka s názvem „Naslouchejte zvířatům: Proč tolik zvířat uniklo úderu prosincové tsunami?“, který rozhodně stojí za pozornost či aspoň kratší zamyšlení.

Autor se v článku zabýval tím, že mnozí sloni v Thajsku začali hlasitě naříkat při východu slunce, tedy ve chvílích, kdy zemětřesení začalo ničit indonéský ostrov Sumatra. Tehdy šestatřicetiletý Dang Salangam, který o slony v Kaolaku pečoval, uvedl, že tento projev slonů do té doby nikdy nezažil. Nejdříve se je povedlo uklidnit, ale začali naříkat znovu a poté už nepomáhalo vůbec nic.

„Byli neutišitelní. Aby mohli utéct, tak dokonce zpřetrhali své tlusté řetězy a poté se vydali směrem na kopec za resortem. Nedlouho poté jsme v dáli na horizontu spatřili tsunami,“ popsal další pečovatel Wit Aniwat s tím, že se jim povedlo přesvědčit několik slonů k návratu do resortu, aby zachránili aspoň několik turistů.

Sloni svými choboty uchopili několik z nich, umístili je na své hřbety a uháněli zpět na kopec, kde již zůstali. Obří vlny se v Kaolaku dostaly na některých místech až dva kilometry do vnitrozemí. Na místo, které si sloni vybrali, se však vysoká voda nedostala.

Právě Kaolak byl nejhůře zasaženou oblastí v celém Thajsku. O život přišly jen tam bezmála čtyři tisíce lidí, z velké části západních turistů.

Sheldrake upozornil i na to, že nešlo ani vzdáleně o jediný popsaný případ tohoto typu. Jen na Srí Lance o dvou dalších hovořil prezident tamější organizace pro ochranu divoké zvěře.

Na jihu země viděli letět hejna netopýrů velkou rychlostí směrem do vnitrozemí. Netopýr je však noční zvíře, a tak měli touto dobou správně spát v jeskyni a nikoli létat venku. Přítel ochranáře pak popsal, že každé ráno chodil běhat se psy na pláž. Toho dne však jeho psi svorně odmítli opustit dům, a tak nešel ani on. Věří, že mu toto rozhodnutí zachránilo život.

Zmíněn byl navíc i případ z indického státu Tamil Nadu, kde v chráněné oblasti na výběžku Point Calimere plameňáci hnízdící v nízko ležících oblastech vyletěli do vzduchu a usadili se na výše položeném místě dlouho předtím, než tsunami udeřilo. Podle strážce oblasti se podobným způsobem zachránilo i na 1700 antilop jeleních, které z ničeho nic vyběhly na bezpečné místo položené výše. Zhruba za pět minut udeřilo tsunami.

Vědci se zatím neshodnou, co přesně za instinktem zvířat stojí. Někteří se domnívají, že jen reagují na otřesy v zemi, jiní spekulují o vytříbeném sluchu. Vy na cestách však příčinu jejich chování řešit nepotřebujete.

Technologie hlášení tsunami jsou dnes již daleko pokročilejší, než byly před 20 lety. Když však budete bez nejmodernějších technologií na místě, kde teoreticky hrozí tsunami, pocítíte silné zemětřesení a v následných chvílích či hodinách se zvířata kolem vás začnou chovat podivně, rozhodně nic nezkazíte tím, když se přesunete co nejdál a co nejvýše…