Hlavní obsah

Jak je to s večerní přehlídkou planet v jedné přímce? Vůbec nijak

3:50
3:50

Poslechněte si tento článek

Mnoho z nás mohlo různě na internetu zaznamenat lákavé informace o mimořádné události v pátek 28. února, kdy spatříme „všechny planety Sluneční soustavy v jedné přímce“. Jenže tomu tak není, a pravděpodobně ani nikdy v budoucnu nebude. V jedné přímce nebudou, navíc je ani neuvidíme všechny pouhým okem, a to bez ohledu na počasí.

Foto: Stellarium/Minutky z vesmíru

Rozložení planet na večerní obloze 28. února 2025 za soumraku ve střední Evropě

Článek

Uvést celou situaci na pravou míru se rozhodl popularizátor astronomie a fotograf Petr Horálek na své facebookové stránce Minutky z vesmíru.

Především: seřazení planet v přímce se nekoná. „Dokonce se pravděpodobně nikdy v budoucnu Sluneční soustavy konat nebude, neboť dokonalé seřazení planet s úhlovou přesností menší než 1° se statisticky odehrává jednou za 13,6 bilionu roku. Stáří vesmíru je přitom řádově tisíckrát kratší,“ vysvětlil Horálek.

A když se hovoří o tom, že planety se nemají seřadit do přímky ve Sluneční soustavě, ale prostě jen na obloze, i to je podle něj nesmysl. Planety nebudou přesně na přímce (ekliptice) kvůli úhlovým odchylkám jejich drah od ekliptiky.

Video ukazuje šest planet Sluneční soustavy, v jedné přímce rozhodně nebyly

Věda a školy

Ostatně již v lednu jsme informovali, že z „ezoterických serverů v USA“, jak se kriticky vyjádřil tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan, přišel vyložený nesmysl, že se v sobotu 25. ledna měly planety Sluneční soustavy „poslušně seřadit“ do jedné přímky. Jenže ani tehdy se takto neseřadily.

Všechny planety nyní ani nebudou vidět očima. Nízko nad západem ještě během pátečního soumraku půjdou vyhledat spíše triedrem (dalekohledem) Saturn a Merkur, výše je pak velmi jasná Venuše - nejjasnější a viditelná očima (a nejvíce odkloněná od „přímky“). Vysoko nad jižním obzorem bude možné najít jasný Jupiter v souhvězdí Býka a méně jasný Mars v souhvězdí Blíženců̊.

„Planety Uran a Neptun očima vidět nejsou - k jejich vyhledání je zapotřebí mapka a dalekohled,“ upozornil Horálek.

Na večerní obloze lze pozorovat jasnou Venuši, v březnu se k ní přidá Merkur

Věda a školy

V sobotu 1. března se ke konstelaci připojí i mladý Měsíc, zatímco Saturn se naopak stane již nepozorovatelným.

„Proklamovaná jedinečná viditelnost planet se nekoná, jde o nadsazenou bublinu,“ konstatoval astronom.

Počkejme si 15 let

Opravdu pěkné podívané se podle jeho slov reálně dočkáme až v září roku 2040, kdy se jasné planety úhlově velmi blízko seskupí nad západním obzorem, i tehdy to ale bude chtít dávku čistého nebe - uskupení bude vidět za jasného soumraku.

„Letošní situace je jen symbolická - podobně jako v létě 2022, kdy byly planety rovněž viditelné prakticky všechny v jeden moment, ovšem časně ráno, a tehdy jejich spatření komplikovala záře rozbřesku. Při aktuální situaci zejména planety Saturn a Merkur budou vyhledatelné velmi obtížně, jelikož jsou vyhledatelné jen nízko v záři soumraku. Uspět by tak mohli jen fotografové, vizuálně to žádná velká paráda nebude,“ upřesnil.

Ačkoli je tedy nynější úkaz jen nafouknutá bublina, na opravdu zajímavé jevy se můžeme těšit již brzy: především se blíží vzácné částečné zatmění Slunce, které spatříme 29. března v pravé poledne i z našeho území.

Přehled nejzajímavějších letošních astronomických úkazů najdeme např. na webu Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, pro který Horálek pracuje.

Konference NASA prezentovala i český podíl na výzkumu černých děr

Věda a školy

Rekordně vysoká hrozba srážky Země s asteroidem pominula

Věda a školy

Výběr článků

Načítám