Článek
Odborníci z Izraele dali nalezenému druhu podle místa nálezu – cementárně Nešer u města Ramla jihovýchodně od Tel Avivu - jméno Homo Nešer Ramla.
„Objev nového typu člověka má velký vědecký význam. Dává nový smysl dříve nalezeným lidským fosiliím, umožňuje přidat další díl k poznání lidské evoluce a pochopit způsob migrace lidí pravěkým světem,“ vysvětlil Jisrael Herškovic z Telavivské univerzity.
Vědci zrekonstruovali nejstarší genom moderních lidí. Z lebky ženy z Koněpruských jeskyní

Kosterní zlomky podle agentury Reuters našel Josi Zajdner z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, když prozkoumával těžební místo dané cementárny. Kosti byly v hloubce osmi metrů mezi zbytky kamenných nástrojů a kostí koní a vysoké zvěře.
Mohl žít zároveň s homo sapiens 100 tisíc let
Podle vědců mohl žít Homo Nešer Ramla více než 100 tisíc let souběžně s Homo sapiens, tedy člověkem moudrým, který je dnes jediným žijícím druhem rodu Homo. Mohli žít i společně.
Homo Nešer Ramla se podle izraelského výzkumu podobal skupinám předků neandertálců, které žily v Evropě, což by navíc mohlo ohrozit běžně uznávaný názor, že neandertálci jsou evropského původu.
Tento nově odhalený člen tribu Hominini tak může být posledním „výdechem“ starověké skupiny, která plodila neandertálce, a nikoli v Evropě, ale na Středním východě, zmiňuje Ha'arec předpoklad vědců.
Šest tisíc let staré ženy se zhmotnily v Brně

„Nutí nás to uvažovat o tom, že Nešer Ramla byla velká skupina, která se vyvíjela velmi časně a byla zdrojem vzniku evropských neandertálců,“ soudí antropoložka Hila Majová.
Upozornila rovněž, že odborníci nebyli dosud schopni definitivně vysvětlit přítomnost genů Homo sapiens v populaci neandertálců v Evropě. Podle ní může tuto záhadu pomoci objasnit právě Homo Nešer Ramla.
Neandertálci mohli mluvit podobně jako dnešní lidé. Ukázala to analýza jejich uší

Nalezená dolní čelist neměla bradu, lebka byla plochá. Následná 3D analýza vyloučila vztah nálezu k jakékoli jiné známé skupině. Kosti se ale podle Majové shodovaly s jinými fosilními nálezy z jiných míst v Izraeli, které dosud antropologové nedokázali nikam zařadit. Ty byly asi 400 tisíc let staré, připomíná list The Times of Israel.
O výsledcích nynějšího bádání izraelských expertů referoval mj. odborný časopis Science.