Izrael chce vstoupit do historie a vyslat sondu na Měsíc

Pokud bude mise úspěšná, Berešit bude zároveň nejmenším a nejlevnějším zařízením, které na Měsíci přistálo. SpaceIL proto doufá, že vyslání sondy vstoupí do historie.

Na projektu se podílí i izraelská státní společnost Israel Aerospace Industries (IAI). Podle šéfa SpaceIL Ida Antebyho a generálního manažera vesmírné divize IAI Ofera Dorona sonda obletí nejméně šestkrát Zemi a na Měsíci by měla přistát 11. dubna, konkrétně v oblasti Mare Tranquillitatis, což je měsíční moře nacházející se ve východní části přivrácené strany našeho přirozeného souputníka.

Projekt, který přišel na 100 milionů dolarů (téměř 2,3 miliardy Kč), je téměř celý financován z peněz soukromých dárců, zejména od prominentních židovských filantropů.

Právě skutečnost, že projekt je financován ze soukromých zdrojů, z něj činí unikátní misi, protože dosud podobné kroky činily celé země, nikoli jen společnosti.

Projekt se snaží být finančně úsporný, na což odkazuje i celý letový plán. Sonda totiž není hlavním zákazníkem společnosti SpaceX, primárním nákladem je družice jiného klienta.

Falcon 9 navíc vynese izraelský aparát jen na oběžnou dráhu kolem Země, odkud se následně sonda k Měsíci vydá s pomocí vlastních motorů.

Let tedy nepotrvá dva dny, jako tomu bylo v případě amerických misí Apollo, ale zhruba měsíc a půl. „Toto je zkrátka způsob, jak toho docílit, když nechcete zaplatit plnou cenu,“ uvedl dle zpravodajské televize NBC News k úsporným opatřením Jonatan Winetraub, který je jedním ze zakladatelů izraelského projektu.

Aparát má v průměru dva metry, je 1,5 metru vysoký a stojí na čtyřech nohách. Ač nelze hovořit o vozítku, na povrchu Měsíce se o pohyb možná pokusí. Sonda je totiž vybavena raketovým motorem, který umožní provést malý skok. Tento manévr je ale riskantní, protože hrozí převrácení, takže SpaceIL se ještě nerozhodla, zda skok uskuteční.

Berešit je vybaven mimo jiné zařízením, které bude měřit magnetické pole Měsíce. S měřením sonda začne ještě před přistáním. Cílem těchto pokusů je porozumět zdroji magnetického pole. Jádro Měsíce, které je dle odborníků malé, chladné a bohaté na železo, nevytváří magnetické pole podobně jako zemské jádro, na povrchu jsou zároveň oblasti s různou úrovní magnetismu.

Sonda je rovněž osazena zrcadlovým systémem, který odrazí vyslaný laserový parsek zpět do místa původu. Tento pokus poslouží k přesné lokalizaci Berešitu na povrchu bez nutnosti kontaktovat Zemi. Zdrojem paprsku bude družice Lunar Reconnaissance Orbiter, kterou na oběžnou dráhu kolem Měsíce vyslal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Funkční zůstane Berešit po přistání zhruba dva až tři dny, poté sluneční záření doslova upeče jeho přístrojové vybavení. Aparát totiž není vybaven termální ochranou, takže i kdyby mu neuškodilo přehřátí, zničil by jej mráz během lunární noci.

Organizace SpaceIL se v uplynulých měsících v Izraeli snažila svým projektem přilákat pozornost veřejnosti. Její představitelé navštěvovali školy po celé zemi a i v televizi se objevily reklamy, které stavěly Izrael po bok světových velmocí.

Úspěšné přistání automatické sondy na Měsíci zatím dokázaly jen Rusko, USA a Čína – této zemi se navíc letos zdařilo i přistání na odvrácené straně Měsíce. Člověka na lunární povrch ale zatím dostaly jen Spojené státy.

Izraelský projekt započal v roce 2011, kdy několik inženýrů založilo organizaci SpaceIL, aby se účastnila soutěže LunarX Prize.

Tu vyhlásila společnost Google, která chtěla částkou 20 milionů dolarů odměnit toho, kdo jako první z účastníků soutěže dostane na Měsíc své robotické vozítko, přesune ho po trase aspoň 500 metrů a vyšle na Zemi záběry z jeho pohybu. Soutěž byla loni zrušena, protože to v daném termínu nikdo nestihl.

Organizace SpaceIL získala finance od různých sponzorů, včetně například jihoafrického miliardáře Morise Kahna či rodiny amerického magnáta Sheldona Adelsona.

Vše o přistání na Měsící najdete v našem speciálu Apollo