Článek
Příslušné záběry (úvodní video našeho článku) testovací jízdy na standardní kolejnici poté zprostředkovala agentura Reuters.
Na záběrech je vidět jednotunový prototyp jedoucí rychlostí 70 km/h po dvoukilometrovém úseku tratě v oblasti u Benátek.
Dopravní systém zvaný maglev vytváří vzduchový polštář, který fyzicky odděluje vozidlo od trati a snižuje tření, hluk a vibrace. Absence tření má umožnit snížení spotřeby energie a nákladů na údržbu jak pro vlak, tak pro infrastrukturu.
„Někteří naši konkurenti provedli testy na specifických drahách postavených speciálně pro umístění vozidla s magnetickou levitací. Prokázali jsme, že naše vozidlo může levitovat na běžné a již existující dráze,“ řekl agentuře Reuters předseda IronLev Adriano Girotto.
Maglev
Maglev je zkratka pro magnetickou levitaci. Vlaková souprava se obecně pohybuje na polštáři magnetického pole vytvářeného soustavou supravodivých magnetů zabudovaných v trati i ve vlaku.
Místo kol má speciální systém magnetů, takže souprava „pluje“ zhruba 10 cm nad kolejnicí. Vznášení vlaku nad kolejemi je zajištěno odpudivou či přitažlivou silou elektromagnetů.
Oficiální rekordní rychlost (japonského) maglevu dlouho činil závratných 603 kilometry za hodinu. Dosáhl jí 21. dubna 2015 Maglev L01 se 49 pasažéry v testovacím korytu.
Letos se však objevila informace, že čínský supravodivý maglev dosáhl rychlosti 623 km/h. Jednalo se o vlak T-Flight čínského státního podniku China Aerospace Science and Industry Corporation (CASIC).
Jako stále poměrně nový vysokorychlostní dopravní systém nabízí maglev podle dřívější zprávy agentury Reuters rychlost, bezpečnost, spolehlivost, velkou kapacitu cestujících, výkon v čase, ochranu životního prostředí a nízké náklady na údržbu. Může být použit pro dálkovou i osobní přepravu na krátké a střední vzdálenosti.
Tyto rychlovlaky by mohly sloužit i jako „kompromis“ mezi tradičními vysokorychlostními železnicemi a leteckou dopravou. Pokud by stroj pravidelně svištěl rychlostí okolo 500–600 km/h, tak by se tento pozemský „létající vlak“ přiblížil dopravním letadlům, jejichž obvyklá cestovní rychlost je 800–900 km/h.