Článek
Jak nedávno upozornil britský deník The Guardian, vědci uvedli, že tato hrozba má v sobě prvek ironie, protože samo spalování fosilních paliv, přepravovaných pomocí tankerů, způsobuje globální oteplování.
Je ironické, že současné přístavy, kterých využívají ropné tankery, se nacházejí cca metr pod budoucí předpovězenou hladinou moře, přičemž toto zvyšování hladiny moře samo o sobě je způsobeno pokračujícím spalováním fosilních paliv.
Třináct přístavů s nejvyšším objemem přepravy ropy prostřednictvím supertankerů bude vážně poškozeno zvýšením hladiny moře o pouhý jeden metr, zjistila analýza ICCI. Výzkumníci uvedli, že dva nízko položené přístavy v Saúdské Arábii – Ras Tanura a Janbú – jsou obzvláště zranitelné. Oba jsou provozovány saúdskou státní ropnou společností Aramco, přičemž 98 procent vývozu ropy ze Saúdské Arábie odchází přes tyto přístavy.
Na seznamu ohrožených jsou také ropné přístavy Houston a Galveston v USA, které jsou největším světovým producentem ropy, stejně jako některé přístavy ve Spojených arabských emirátech, Číně, Singapuru a Nizozemsku.
Sankce Rusko nedrtí. Export rafinovaných paliv dosáhl 11měsíčního maxima
Alarmující vzestup hladin může pokračovat i po roce 2100
Nejnovější vědecké poznatky publikované Mezinárodní iniciativou pro vztah klimatu a kryosféry totiž ukazují, že během zhruba sto let se nevyhnutelně zvýší hladiny moří o metr. K tomu by však mohlo dojít již v roce 2070, pokud nastane kolaps ledových příkrovů ve světě, tj. pokud emise nebudou dostatečně omezeny. Katastrofický vzestup hladiny moří může pokračovat i po roce 2100.
Vzestup hladiny moří způsobuje problémy dokonce ještě předtím, než dojde k trvalému zaplavení části pobřeží. Již dnes jsou bouřkové vlny vyšší než v minulosti a způsobují silnější pobřežní záplavy. Také větší infiltrace slané vody do pobřežní půdy může poškozovat základy konstrukcí, říkají vědci. Prudké snížení emisí by naopak zpomalilo tempo zvyšování hladiny moří, také by omezilo jeho konečnou úroveň vzestupu.
„Je ironické, že současné přístavy, kterých využívají ropné tankery, se nacházejí cca jeden metr pod budoucí předpovězenou hladinou moře, přičemž toto zvyšování hladiny moře samo o sobě je způsobeno pokračujícím spalováním fosilních paliv,“ uvedla ředitelka ICCI Pam Pearsonová.
I podle dalších zpráv z loňského roku, vydaných společnostmi China Water Risk a Zero Carbon Analytics, by zvýšení hladiny moří o jeden metr poškodilo v mnoha velkých „ropných“ přístavech mola, zařízení pro skladování ropy, rafinerie a další infrastrukturu.
Stát Tuvalu mizí v oceánu. Vláda chystá jeho digitální verzi, aby se na zemi nezapomnělo
Také saúdský přístav Janbú je ohrožen vzestupem hladiny moře o metr. Tým použil údaje o vývozu ropy poskytnuté agenturou Bloomberg k odhadu objemu a hodnoty ropy dovážené a vyvážené z přístavů. V roce 2023 společně vyvezly saúdské přístavy Ras Tanura a Janbú ropu v hodnotě 214 miliard dolarů. Celkem se 13 takto nejvíce ohrožených přístavů v roce 2023 podílelo na celosvětovém vývozu ropy přibližně z 20 procent.
Přehlížení ze strany vlád
Vzestup hladiny moří je vážným a dlouhodobým dopadem klimatické krize, která překresluje mapu světa a ovlivňuje mnoho velkých měst ležících na pobřeží.
Pearsonová dodala, že krátkodobé zájmy vlád a korporací vedou k přehlížení tohoto následku. „Zdá se, že základní informace ohledně vědeckých odhadů vzestupu hladiny moří v blízké budoucnosti se zatím nedostaly do povědomí vlád,“ řekla. Mezi těmito vládami je i Saúdská Arábie.
„Když nezavřeme ropné kohoutky, zvýšíme tím hladinu moře. Zrychlené tání ledovců již způsobilo, že se rychlost zvyšování hladiny moří za posledních 30 let zdvojnásobila. Pokud lídři zemí světa nezrychlí svůj odklon od fosilních paliv, hrozivé dopady zvyšování hladiny moří se budou dále zvětšovat – postihnou všechny země s pobřežím, včetně těch, které se nadále brání zvýšenému úsilí o dekarbonizaci,“ upozornil hlavní vědecký poradce ICCI James Kirkham.
Rok 2024 byl celosvětově nejteplejším v historii měření
Murray Worthy ze Zero Carbon Analytics k tomu doplnil následující: „Analýza ukazuje, že spoléhání se na fosilní paliva v oteplujícím se světě je cestou ke katastrofě, nikoli k energetické bezpečnosti. Země stojí před volbou: buď zůstat u fosilních paliv a riskovat přerušení jejich dodávek, protože stoupající hladina moří zaplaví přístavy a terminály, nebo přejít na bezpečné a udržitelné domácí obnovitelné zdroje.“
V přístavech je sice možné budovat protipovodňové zábrany, to je však velmi nákladné. Nakonec je to podle Worthyho stejně prohraná bitva. „Musíte příslušné mořské hráze v průběhu času stavět stále vyšší,“ poznamenal.
Co je kryosféra?
Kryosféra je část Země, která se skládá z vody v pevném stavu, tedy z ledu a sněhu. Patří sem ledovce, ledové příkrovy, mořský led, sněhová pokrývka, permafrost (trvale zmrzlá půda) a ledové vrstvy na povrchu jezer a řek. Kryosféra hraje klíčovou roli v klimatickém systému Země, protože odráží sluneční záření, ovlivňuje proudění tepla mezi zemským povrchem a atmosférou a je zásobárnou sladké vody. Dlouhodobé tání pevninských částí kryosféry také zvyšuje hladinu světových moří.
Kryosféra se vyskytuje především v polárních oblastech (Antarktida, Arktida, Grónsko) a ve vysokohorských regionech. Rozsah kryosféry se - v menší míře - mění v průběhu roku v závislosti na sezonním cyklu teplot. Hraje významnou roli v regulaci zemského klimatu díky své schopnosti odrážet sluneční záření (tzv. albedo efekt) a svým vlivem na oceánské proudy a atmosférickou cirkulaci.
Kryosféra je také indikátorem změny klimatu, protože její zmenšování (např. tání ledovců a zmenšování rozsahu mořského ledu) je přímým důsledkem globálního oteplování.