Článek
Loni na jaře bylo při maturitách úspěšných jen 75,1 procenta žáků, uvedla inspekce s odvoláním na statistiky organizátora maturit Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat).
Problémem zejména státní část maturity
Zatímco na gymnáziích uspělo bezmála 93 procent žáků, na nástavbách to nebyla ani polovina. Pro žáky nástaveb je problematická především státní část maturity, při profilové části zkoušky byli obdobně úspěšní jako jejich kolegové z jiných škol.
Na odborných školách a nástavbách je ve srovnání s gymnázii výrazně vyšší podíl přihlášených, kteří nakonec maturitní zkoušku neabsolvují. Nejčastěji je to kvůli neprospěchu nebo neuzavřenému hodnocení za 2. pololetí maturitního ročníku.
„Jednalo se zejména o žáky, jejichž průběžné studijní výsledky byly podprůměrné,” poznamenala ČŠI.
Když ne maturita, tak výuční list
Šanci na zlepšení situace, kdy některým žákům kvůli opakovaným neúspěchům při maturitní zkoušce zůstává jen základní vzdělání, inspekce vidí v širším používání stupňovitého modelu vzdělávání, který se na některých školách zkušebně používá. Žáci mohou po třetím ročníku skládat učňovskou zkoušku, a pokud pak při maturitě neuspějí, mají výuční list.
Při praktickém vyučování na středních školách inspekce ocenila to, že učitelé aktivně zapojují žáky do výuky. Díky tomu získávají žáci potřebné odborné a praktické dovednosti.
Nejstarší jsou učitelé odborných předmětů
Inspekce ale upozorňuje na nedostatek učitelů odborných předmětů a praktického vyučování a jejich vysoký průměrný věk. [celá zpráva]
Odborníci nechtějí nastupovat do škol hlavně kvůli špatnému finančnímu ohodnocení.
Průměrný věk středoškolských učitelů byl v uplynulém školním roce 46,5 roku. Nejstarší věkovou kategorií byli učitelé odborných předmětů, jejichž věkový průměr byl ještě o dva roky vyšší. Bezmála dvěma pětinám učitelů na SŠ je alespoň 51 let. Pedagogové do 40 let tvoří necelou třetinu učitelských sborů.
V Česku bylo ve školním roce 2015/2016 asi 1300 středních škol, které navštěvovalo 427 107 žáků. Vzhledem k demografickému vývoji počet žáků klesá a snižuje se i naplněnost středních škol. Průměrné naplnění kapacity se pohybuje od 55,9 procenta ve Středočeském kraji po 68,3 procenta v Praze.
ČŠI ale doplňuje, že maximální kapacita škol podle rejstříku mnohdy neodpovídá současným nárokům na prostor potřebný pro kvalitní výuku. Zabírají ho například specializované učebny nebo laboratoře.
