Inspekce: Kapacity školek jsou v některých krajích nedostatečné

Kvůli vysokému počtu dětí s odkladem, které zůstávají v mateřských školách, se snižuje dostupnost předškolního vzdělávání pro mladší děti ve věku od tří let, stojí ve výroční zprávě ČŠI.

Zatímco třeba ve Středočeském kraji je naplnění mateřských škol vysoké, v krajích jako Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský jsou volné kapacity, uvedla inspekce. Devadesátiprocentní naplněnost školek překračují např. okresy Praha-východ, Praha-západ, Kolín, Mělník či Beroun. Kupříkladu na Sokolovsku, Bruntálsku či Jesenicku se naplněnost školek pohybuje podle inspekce od 75,5 do 78,5 procenta.

Mezi školními roky 2020/2021 a 2023/2024 přibylo v Česku 81 mateřských škol, ty stávající zvyšovaly své kapacity, zmínila inspekce. V minulém školním roce bylo v ČR asi 5400 MŠ.

Oproti školnímu roku 2022/2023 se podle inspekce v tom minulém mírně snížil podíl žádostí o přijetí dítěte do mateřské školy, kterým nebylo vyhověno, a to z 27 na 26 procent. Více než polovinu činily žádosti o přijetí dítěte mladšího tří let.

Počty neuspokojených žádostí nemusí být stejné jako počty dětí, které nebyly v MŠ nakonec umístěny, upozornila ČŠI. Někteří rodiče např. podají žádostí více. Některé děti, které jsou do mateřské školy přijaté, do ní nakonec třeba nenastoupí. Počet žádostí, kterým bylo v minulém školním roce vyhověno, tak byl téměř o 10 tisíc vyšší než počet dětí, které nastoupily do MŠ.

Od roku 2017 je poslední rok předškolního vzdělávání povinný, jeho zavedení mělo přispět ke snížení množství odkladů povinné školní docházky. To se podle inspekce dlouhodobě nedaří.

Ačkoliv byla v minulém školním roce účast dětí v povinném předškolním vzdělání 99 procent, podíl dětí s odkladem činil podle inspekce 23 procent. Zároveň klesá podíl dětí, které realizují povinný ročník předškolního vzdělávání v MŠ, a stoupá podíl těch, které se vzdělávají individuálně a v přípravných třídách ZŠ.

Nejčastějším důvodem odkladu povinné školní docházky byla i v minulém školním roce celková nezralost, druhým nejčastějším byly logopedické vady a poruchy řeči. Zároveň je podle inspekce nedostatek odborníků na logopedii a logopedickou prevenci. Desetině dětí komplikuje vadná výslovnost plynulý přechod do základního vzdělávání a bezproblémové osvojení znalostí základů čtení a psaní.

Podíly dětí s odkladem školní docházky se liší regionálně, např. na Jesenicku dosahují až 34 procent, v Praze je to až 21 procent, podobně jako na Sokolovsku, Karlovarsku, Teplicku či Liberecku.

Jednou z příčin odkladu povinné školní docházky může podle inspekce být i pozdní nástup do školky. Až v pěti letech nastupují do MŠ zejména děti ve znevýhodněných regionech, jako jsou okresy Karlovarského či Ústeckého kraje.

V této souvislosti je třeba připomenout, že právě omezit odklady zahájení povinné školní docházky, ale i zrušit přípravné třídy základní školy či zavést slovní hodnocení výsledků vzdělávání žáků v 1. a 2. třídě ZŠ místo známkování, má poslanecká novela, kterou ve čtvrtek Sněmovna podpořila v prvním kole schvalování. S novelou školského zákona, kterou předložili zástupci všech sněmovních frakcí, souhlasila i vláda.

Předlohu, která má rovněž posunout termín zápisu do první třídy z dubna zpět na leden a únor, nyní projedná sněmovní školský výbor.

Novela podle jejího spoluautora Pavla Klímy (TOP 09) vznikala půldruhého roku a přístup „žák připravený na školu“ mění na „škola připravená na žáka“.

Obce navíc zřejmě budou muset zajistit místo v dětských skupinách dětem, které nepřijme po třetích narozeninách spádová mateřská škola. Pokud povinnost nesplní, měly by rodičům přispět na náklady péče, odsouhlasila pak Sněmovna v pátek.

Novela, jež nově zavádí také tzv. sousedské hlídání v domácnostech pro nejvýš čtyři děti, míří do Senátu.