Článek
Mistrovská zkouška, na jejímž návrhu pracuje ministerstvo průmyslu a obchodu, zřejmě nebude provázaná se vzdělávacími programy škol, jak vyplývá z odpovědi resortu školství na dotaz ČTK.
„Aby to odpovídalo trhu práce“
Inovaci oborové soustavy předpokládá strategie vzdělávací politiky v období do podzimu 2023.
Školení učitelů v modernizaci výuky má podpořit projekt za 860 milionů
„Jejím cílem je vytvoření funkční, prostupné a trhu práce odpovídající oborové soustavy, která bude reagovat na aktuální potřeby zaměstnavatelů,“ uvedla mluvčí MŠMT Aneta Lednová.
V odborném vzdělávání by se měla oddálit nutnost brzké specializace, naopak by se měl posílit společný vzdělávací základ. To by mělo redukovat četnost předčasných odchodů ze vzdělávání z důvodu nespokojenosti s volbou oboru.
Modernizace obsahu učiva v jednotlivých oborech by podle ní měla zajistit, aby absolventi ve škole získali dovednosti pro své další vzdělávání, osobní i pracovní život.
Spolupráce škol a firem
Pro usnadnění přechodu absolventů na trh práce je podle ministerstva potřeba posílit spolupráci škol a firem.
„Zaměříme se zejména na zlepšení spolupráce v oblasti praktické přípravy žáků, kde je důležité zkvalitnit četnost a průběh praktického vyučování a odborného výcviku v reálném prostředí firem,“ řekla Lednová.
Zástupci firem by se podle ní měli do budoucna podílet víc i na závěrečných či maturitních zkouškách a přípravě učebních plánů.
Průzkum: Učni jsou nespokojení, takřka 40 procent chce pracovat mimo obor
V odborném vzdělávání by se měla oddálit nutnost brzké specializace a naopak by se měl posílit společný vzdělávací základ, aby žáci měli víc času na vlastní rozhodnutí o své profesi. To by mělo mj. redukovat četnost předčasných odchodů ze vzdělávání z důvodu nespokojenosti s volbou oboru.
Zároveň by se navíc měla zlepšit propustnost mezi obory tak, aby žák mohl kdykoli navázat na přerušené vzdělávání a pokračovat k získání jeho vyššího stupně. Výuka by se přitom měla organizovat flexibilně v různých modulech a reagovat rychle na potřeby trhu práce, uvedla mluvčí.
Resort průmyslu upravuje návrh zákona o mistrovské zkoušce. Platit by mohl za rok
Součástí dalšího vzdělávání by se podle ní mohla stát i mistrovská zkouška, kterou nyní připravuje ministerstvo průmyslu. Ministerstvo školství o této zkoušce nemá v současnosti podrobnější informace, jak poznamenala Lednová.
Resort průmyslu nedávno informoval, že návrh zákona o mistrovské kvalifikaci a zkoušce nyní konzultuje s Hospodářskou komorou (HK). Na pracovní úrovni se předpokládá účinnost nové legislativy od 1. července příštího roku, sdělil ředitel odboru legislativy, práva a analýz HK Ladislav Minčič.
Pedagogický institut začne upravovat učivo základních škol
Na připravovanou revizi učebních plánů škol (tzv. RVP) mistrovská zkouška navazovat podle Lednové nebude.
„Tato zkouška předpokládá vysokou míru znalostí a dovedností v daném oboru, proto má nastavena vstupní kritéria tak, aby bylo umožněno přistoupit ke zkoušce tomu, kdo získal v daném oboru stupeň vzdělávání s výučním listem nebo získal úplnou profesní kvalifikaci a má minimálně pět let praxe v příslušném oboru,“ vysvětlila.