Článek
Přistávací modul Vikrám sondy Čandraján-3 (Měsíční loď 3) by měl dosednout na povrch Měsíce ve středu 23. srpna v 18:04 indického času (14:34 SELČ) u kráteru Manzinus U v málo prozkoumané oblasti nedaleko lunárního jižního pólu. Tmavé krátery v oblasti by podle vědců mohly skrývat zmrzlou vodu, což by podpořilo plány na eventuální budoucí osídlení přirozené oběžnice Země.
Indická vesmírná agentura (ISRO) v úterý informovala, že všechny systémy zatím fungují bez problémů.
Chandrayaan-3 Mission:
— ISRO (@isro) August 20, 2023
🇮🇳Chandrayaan-3 is set to land on the moon 🌖on August 23, 2023, around 18:04 Hrs. IST.
Thanks for the wishes and positivity!
Let’s continue experiencing the journey together
as the action unfolds LIVE at:
ISRO Website https://t.co/osrHMk7MZL
YouTube… pic.twitter.com/zyu1sdVpoE
Rover jménem „Moudrost“
Sondu Čandraján-3 vynesla raketa LVM3 z indického kosmodromu 14. července. Sonda pak zhruba deset dní obíhala kolem Země, než byla vyslána směrem k oběžné dráze kolem Měsíce.
Indická sonda poslala své první snímky povrchu Měsíce. Přistání se blíží
Minulý týden se přistávací modul Vikrám, pojmenovaný po zakladateli ISRO Vikrámu Sarabhajovi (1919-1971), oddělil od pohonného modulu a v neděli kosmická agentura oznámila, že se jí povedlo dostat tento tzv. lander na nižší oběžnou dráhu kolem Měsíce.
Poté modul čekal na východ slunce na Měsíci. Šestikolové robotické vozítko, které má po přistání z modulu vyjet, je poháněno solární energií a mělo by být aktivní během lunárního dne, který trvá zhruba 14 pozemských dní.
.... and
— ISRO (@isro) August 22, 2023
The moon as captured by the
Lander Imager Camera 4
on August 20, 2023.#Chandrayaan_3 #Ch3 pic.twitter.com/yPejjLdOSS
Vozítko o hmotnosti 26 kg nazvané Pragján, což v sanskrtu znamená „moudrost“, bude shromažďovat data a fotografie a odesílat je k analýze zpátky na Zemi. Předmětem výzkumu je především složení povrchu Měsíce. Nynější indická lunární mise vyšla podle indických médií na 74,6 milionu dolarů (1,65 miliardy Kč).
Fotky odvrácené strany Měsíce
ISRO navíc již zveřejnila snímky odvrácené strany Měsíce, jež pořídil přistávací modul sondy Čandraján-3.
Chandrayaan-3 Mission:
— ISRO (@isro) August 21, 2023
Here are the images of
Lunar far side area
captured by the
Lander Hazard Detection and Avoidance Camera (LHDAC).
This camera that assists in locating a safe landing area -- without boulders or deep trenches -- during the descent is developed by ISRO… pic.twitter.com/rwWhrNFhHB
Jak v pondělí popsal zpravodajský server BBC News, modul Vikrám ten den mapoval přistávací oblast u kráteru Manzinus U a pořizoval snímky. Zaslané černobílé záběry pomohou ISRO „lokalizovat bezpečné místo - bez balvanů a hlubokých příkopů“.
V roce 2008 vyslala Indie družici Čandraján-1, která kroužila kolem Měsíce, ale o rok později byla prohlášena za ztracenou. V červenci 2019 vyslala do kosmu sondu Čandraján-2, která kolem Měsíce obíhá dodnes, přistání jejího modulu u jižního pólu se však nezdařilo. |
A jak to lidé v Indii prožívají? Např. v severoindickém státě Uttarpradéš místní vláda nařídila školám, aby pro studenty uspořádaly společné sledování přistání modulu na Měsíci, a podpořily tak zájem mladých lidí o vědu.
V Gudžarátu, který je domovským státem premiéra Naréndry Módího, vědeckotechnická rada pozvala přes 2000 studentů ke sledování „historického okamžiku“ na obřím plátně.
V Bombaji a v posvátném hinduistickém městě Váránasí se konaly modlitby za úspěch mise. V Kalkatě zase ministerstvo kultury státu Bangla chystá „vědecký večírek“ na oslavu mise, píše agentura Reuters.
#TamilNadu: School students in Chennai perform awareness programmes on Chandrayaan-3 Mission. #Chandrayaan3Mission pic.twitter.com/Poy4BTSMLw
— The Times Of India (@timesofindia) August 22, 2023
A třeba ve městě Čennaí provádějí studenti akce na zvýšení povědomí o misi.
NASA hodlá v roce 2032 začít těžit suroviny z Měsíce
Na Měsíci je každopádně „rušno“. O dosednutí v blízkosti měsíčního jižního pólu se chtělo tento týden pokusit i Rusko, jeho modul Luna-25 se ale vymkl kontrole a o víkendu narazil do měsíčního povrchu.
Dopravit technologii na Měsíc se zatím podařilo jen Spojeným státům, Sovětskému svazu a Číně v rámci oficiálních vládních programů.