Hlavní obsah

Indický mykolog je prvním člověkem nakaženým houbovou infekcí rostlin

Indický mykolog se stal prvním zdokumentovaným člověkem, který se nakazil houbovou infekcí z rostliny. Vědci uklidňují, že zatím není potvrzen efektivní přenos z člověka na člověka a pandemie způsobená houbami tak nehrozí.

Foto: Envato

Ilustrační foto

Článek

Jedenašedesátiletý muž, který pracoval jako rostlinný mykolog, se nakazil pevníkem nachovým (Chondrostereum purpureum), který u rostlin způsobuje tzv. stříbřitost listů (silver leaf disease), po které napadená rostlina chřadne a může i odumřít. Informoval o tom britský The Telegraph.

Muž, jehož jméno média neuvedla, přišel do nemocnice v Kalkatě poté, co se tři měsíce potýkal s kašlem, únavou, problémy s polykáním a ochraptělým hlasem. Vyšetření odhalila, že má v krku paratracheální absces. Ve vzorku hnisu testy prokázaly přítomnost právě pevníka nachového. Muž se s největší pravděpodobností nakazil kvůli svému výzkumu hub, během kterého se po dlouhou dobu dostává do kontaktu s tlejícími rostlinami a houbami.

Nakažený se plně uzdravil po dvou měsících podávání fungicidních medikamentů.

Nemocnicemi v USA se šíří nebezpečná houba. Hostitele kolonizuje

Amerika

Telegraph nicméně dodává, že případ zalarmoval odborníky na veřejné zdraví, protože se dosud nepředpokládalo, že by houbové spory z rostlin mohly infikovat lidi.

Houbových infekcí existují miliony, vědci zatím dokázali identifikovat kolem 150 tisíc. A jen několik – jako kvasinkový Cryptococcus či plísňový Aspergillus – jich dokáže přežít v lidském těle.

„Existují doslova stovky milionů druhů hub a jen zlomek může u lidí vyvolat infekci, ale začínáme pozorovat tento zvláštní fenomén, kdy houby, o kterých se nevědělo, že můžou u lidí vyvolat infekci, nyní infekce vyvolávají,“ řekl Ramanan Laxminarayan, prezident americké vědecké organizace One Health Trust. „Přirozeně vyvstávají obavy, odkud by mohla přijít další pandemie, a zda ji může zapříčinit houbový patogen. Ale, naštěstí, zatím neexistuje žádný účinný přenos z člověka na člověka,“ dodal.

Příroda napodobuje umění

Případ z Indie přišel v době, kdy seriálová adaptace veleúspěšné herní série The Last of Us zvýšila veřejné povědomí o houbových onemocněních. Postapokalyptický příběh hry, resp. seriálu, je inspirovaný skutečnou parazitickou houbou cordyceps, která napadá mravence, ze kterých udělá v podstatě zombie. V tom smyslu, že postupně tělo mravence zevnitř ovládá, až jej dovede na ideálně teplé a světlé místo, kde se může v klidu rozmnožit.

Z nyní už mrtvého exoskeletu mravence „vystřelí“ miliony spor, takže teoreticky může cordyceps vyhubit celou mravenčí kolonii.

Houbě cordyceps se před lety jako jeden z prvních věnoval přírodovědec sir David Attenborough v dokumentární sérii BBC Zázračná planeta, ve které ukázal jihoamerické býčí mravence, které cordyceps napadl. „Existují tisíce různých typů houby cordyceps, každý se specializuje na jeden konkrétní druh mravence,“ komentoval Attenborough.

I když mají lidé tendenci různá houbová onemocnění připodobňovat k houbě z Last of Us, bát se toho, že by z nás nějaká udělala zombie podobně jako z mravenců, opravdu nemusíme. Houba cordyceps nepodporuje v mravencích agresivní chování a hlavně, nervový systém mravence je nesrovnatelně jednodušší než nervový systém lidský. Taková schopnost by se u hub musela vyvíjet neuvěřitelně dlouhou dobu a vzhledem k množství vhodnějších hostitelů k tomu cordyceps rozhodně nemá důvod.

Běžné, ale neprobádané. Čeští botanici rozkrývají vztahy mezi houbami a řasami

Věda a školy

Ve skotském pohoří našli nový druh houby. Objevil se i „škrtič“

Věda a školy

Výběr článků

Načítám