Článek
Indický rover Pragján ujel po povrchu Měsíce více než 100 metrů. V sobotu 2. září byly vypnuty oba vědecké přístroje a vozítko bylo uvedeno do hibernace.
„Rover dokončil své úkoly. Je bezpečně zaparkován a byl uveden do spánkového režimu,“ napsala indická vesmírná organizace v prohlášení vydaném v sobotu pozdě večer. Přístroje, jimiž je vozítko Pragján vybaveno, byly vypnuty a shromážděná data byla prostřednictvím přistávacího modulu Vikrám poslána na Zemi, uvedla ISRO.
Chandrayaan-3 Mission:
— ISRO (@isro) September 4, 2023
Vikram Lander is set into sleep mode around 08:00 Hrs. IST today.
Prior to that, in-situ experiments by ChaSTE, RAMBHA-LP and ILSA payloads are performed at the new location. The data collected is received at the Earth.
Payloads are now switched off.… pic.twitter.com/vwOWLcbm6P
Indická kosmická agentura v pondělí 4. září potvrdila, že došlo také k hibernaci přistávacího modulu Vikrám.
Nejen na Měsíc, ale i ke Slunci: Indie vypustila další sondu
Lunární lander Vikrám provedl na závěr své primární mise jeden pozoruhodný inženýrský pokus.
„Složil všechny výklopné vědecké experimenty a rampu pro Pragján, motoricky se vznesl do výšky 0,4 m a popoletěl o cca 0,4 m, než přistál. Následně opět vyklopil přístroje a rampu,“ popsal na sociální síti X (dříve Twitter) specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.
Agentura AP z tohoto „poskočení“ na Měsíci zprostředkovala video (výše si jej můžete přehrát).
Indický rover Pragjan ujel po povrchu Měsíce více jak 100 metrů (jednotlivé jízdy jsou barevně vyznačeny). Včera byly vypnuty oba vědecké přístroje a vozítko uvedeno do hibernace. Ještě předtím se natočilo tak, aby panel fotovoltaických článků směřoval k východu Slunce 22. září. pic.twitter.com/EFAj59h0jX
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) September 3, 2023
Nejsou konstruovány k přežití lunární noci, ale…
Indie už dříve oznámila, že přistávací modul a šestikolové vozítko, poháněné solární energií, budou pracovat po dobu nejméně jednoho lunárního dne, který odpovídá zhruba 14 pozemským dnům.
List Indian Express připomněl, že elektronika vozítka není navržena tak, aby vydržela extrémně nízké teploty. Ty mohou během lunární noci klesat až k minus 170 °C.
Zatím není jasné, jestli se s příchodem nového měsíčního dne činnost roveru obnoví. „Baterie je nyní plně nabitá. Solární panel je otočen tak, aby na něj dopadlo světlo při příštím východu Slunce, který se očekává 22. září. Doufáme, že se (rover) úspěšně probudí a bude pokračovat ve svých úkolech,“ dodala ISRO.
Síra, vápník, kyslík, železo. Indické vozítko odhaluje prvky na povrchu Měsíce
Organizace již dříve sdělila, že robotické vozítko potvrdilo přítomnost síry a několika dalších chemických prvků v blízkosti lunárního jižního pólu.
Přistávací modul indické sondy Čandraján-3 dosedl na povrch Měsíce 23. srpna. S přistáním v málo prozkoumané oblasti u jižního pólu Měsíce chtělo Indii předstihnout Rusko. Jeho modul Luna-25 se ale podle oznámení ruské vesmírné korporace Roskosmos vymkl kontrole a narazil do měsíčního povrchu.