IKEM provedl první transplantaci jater od žijícího dárce dospělému příjemci

Rozšiřujeme tak spektrum pomoci pacientům s jaterními chorobami, a to včetně nádorů, ohlásili v pátek zástupci institutu.

Pětačtyřicetiletá Gabriela trpěla nevyléčitelným onemocněním jater a transplantace pro ni byla jedinou možností. Kvůli své chorobě byla zařazena na čekací listinu k transplantaci před více než šesti měsíci. Jelikož je však drobné postavy, hledal se pro ni vhodný dárce velmi nesnadno. Kvůli jejímu zhoršujícímu se stavu a po konzultaci s lékaři se její o pět let starší sestra Renata nabídla, že jí polovinu svých jater daruje.

Po sérii vyšetření lékaři Renatu shledali jako vhodnou dárkyni, na začátku února tak proběhla první transplantace jater od žijícího dárce dospělému pacientovi v ČR.

„Začali jsme nabízet danou možnost pomoci u těchto závažných stavů, protože zemřelých dárců orgánů není dostatek a pacientů na čekací listině neustále přibývá. Žijícím dárcem se může stát každý dospělý člověk bez závažného onemocnění, který není obézní. Shoda v krevní skupině zde není zcela nutná,“ objasnil přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk.

Dosud byla v IKEM tímto způsobem darována játra jen ve třech případech u dětí, a to v letech 2003, 2012 a 2014, kdy byl vždy dárcem otec. Pro dětské i dospělé pacienty IKEM v posledních dvou letech rozvinul nové programy transplantací jater u nádorů žlučových cest, pro metastázy tlustého střeva a rozvolnila se kritéria i pro transplantaci pro hepatocelulární karcinom.

Podle vedoucího transplantačního hepatologa Pavla Taimra je v IKEM ročně na čekací listině přes 150 pacientů, kteří v průměru čekají 148 dní. „Nicméně je velký rozdíl mezi jednotlivými pacienty. Roli hraje tělesná konstituce a například i krevní skupina. Nejdéle čekají pacienti s krevní skupinou 0, nejkratší dobu pak ti, co mají krevní skupinu B,“ doplnil.

Vstup do programu žijících dárců je nabízen všem pacientům, transplantace jater od žijícího dárce pro dospělého je ale technicky složitější než u dětí.

„Pro dospělého příjemce musíme odebrat od žijícího dárce mnohem větší kus jater. Přitom nesmíme ohrozit jeho život. I proto se na tyto nejtěžší výkony připravujeme i pomocí virtuální reality, která nám umožní se podívat na orgán nejen z venku, ale i zevnitř na cévní řečiště, a získáváme tak velkou míru jistoty, protože víme, do čeho přesně jdeme,“ poznamenal docent Froněk, který podobné operace jezdí provádět i do zahraničí.

Loni tito pražští chirurgové transplantovali játra – nikoli od žijících dárců – 143 pacientům: 134 dospělým a devíti dětem. Od zemřelého dárce je možné provádět redukce jater, tzv. splity (rozdělení pro dva příjemce), domino transplantace i auxiliární transplantace.

„Je neuvěřitelné sledovat, jaké diagnózy lze dnes již vyléčit a vrátit pacienty do plnohodnotného života. A to přeji i paní Gabriele. Její sestře poté patří především úcta, kterou si po právu zaslouží,“ uvedl na závěr ředitel IKEM Michal Stiborek.

Může se vám hodit na Firmy.cz: