Hlavní obsah

Identifikovali nejvzdálenější známou galaxii. Tak jasná a masivní, diví se vědci

Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) identifikoval objekt, který se zdá být tou nejvzdálenější známou galaxií, čímž překonal svůj vlastní rekord v detekci nejstarší a nejvzdálenější známé galaxie. Tato nově objevená galaxie s označením JADES-GS-z14-0 se poprvé zformovala méně než 300 milionů let po velkém třesku.

Foto: NASA, ESA, CSA, STScI, Brant Robertson (UC Santa Cruz), Ben Johnson (CfA), Sandro Tacchella (Cambridge), Phill Cargile (CfA)

Infračervený snímek z Webbova aparátu NIRCam. U jedné pozorované galaxie, JADES-GS-z14-0 (ve výřezu), bylo určeno, že se stává pomyslným držitelem rekordu jakožto nejvzdálenější známá galaxie

Článek

Ve čtvrtek o tom informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na svých stránkách.

Na shluk hvězd nazvaný JADES-GS-z14-0 zaměřili astronomové svoji pozornost z toho důvodu, že jako „datum“ jeho zrodu byla určena doba jen 290 milionů let po velkém třesku.

Jestliže je vesmír starý 13,8 miliardy let, značí to, že pozorujeme galaxii v časovém období, kdy byl kosmos na pouhých dvou procentech svého současného stáří, připomíná zpravodajská stanice BBC. A zároveň to znamená, že světlo, které JWST viděl z této prastaré galaxie, putovalo na své cestě k nám 13,5 miliardy let.

Nově pozorovaná vzdálená galaxie „žila rychle a zemřela mladá“

Věda a školy

Předchozím potvrzeným držitelem rekordu Webbova dalekohledu byla galaxie spatřená v době 325 milionů let po velkém třesku.

Astronomové tvrdí, že nejzajímavějším aspektem nejnovějšího pozorování není ani tak ona velká vzdálenost – jakkoli ohromující – ale spíše velikost a jasnost objektu JADES-GS-z14-0. Vědci se domnívají, že světlo produkují mladé hvězdy daného systému.

„Tolik světla od hvězd naznačuje, že galaxie je mnohasetmilionkrát hmotnější než naše Slunce. To vyvolává otázku: jak může příroda vytvořit tak jasnou, masivní a velkou galaxii za méně než 300 milionů let?“ poznamenali k tomu astronomové pracující s Webbovým teleskopem Stefano Carniani a Kevin Hainline.

Černá díra způsobuje vzdálené galaxii „škytavku“

Věda a školy

Kombinace extrémní jasnosti a skutečnosti, že danou vysokou svítivost způsobují mladé hvězdy, činí z JADES-GS-z14-0 nejpozoruhodnější dosud nalezený důkaz rychlého formování velkých hmotných galaxií v raném vesmíru.

Teleskop k objevu použil své obrovské primární zrcadlo o šířce 6,5 m a citlivé infračervené přístroje, např. aparát NIRCam. Pomocí spektrografu NIRSpec navíc výzkumníci získali spektrum rekordní galaxie pozorované 290 milionů let po velkém třesku.

Druhá nejvzdálenější galaxie

Jak doplňuje vědecký server Phys.org, vesmírný teleskop ve skutečnosti nedávno objevil ne jednu, ale hned dvě z nejstarších a nejvzdálenějších galaxií, které kdy byly spatřeny. Galaxie JADES-GS-z14-1 je totiž téměř stejně daleko jako výše popisovaná JADES-GS-z14-0 a zaujímá druhé místo v žebříčku nejstarších galaxií, jaké kdy lidstvo vidělo.

Podle portálu Space.com byly nyní oznámené objevy potvrzeny loni v říjnu a letos v lednu, a to v rámci programu JWST Advanced Deep Extragalactic Survey (JADES). JADES si klade za cíl poskytnout zásadní vhled do způsobů, jakými se hvězdy, plyn a černé díry vyvíjely v prvních galaxiích, když byl vesmír ještě velmi mladý.

Na exoplanetě je plyn naznačující život, nyní to má Webbův teleskop potvrdit

Věda a školy

Konkrétně systém JADES-GS-z14-0 byl poprvé pozorován před více než rokem a odborníci si nejprve nebyli úplně jistí, co přesně to je. Chtělo to zevrubnější studování.

Nová data nicméně odhalují další důležité aspekty této galaxie. Kupříkladu její barva není tak modrá, jak by mohla být, což naznačuje, že část světla je načervenalá z důvodu působení prachu.

Všechna tato pozorování ukazují, že JADES-GS-z14-0 se liší od předpokládané podoby raných galaxií, jak ji předpovídaly teoretické modely a počítačové simulace.

Astronomové jsou každopádně přesvědčeni, že pozoruhodné objevy galaxií v raném vesmíru tímto zdaleka nekončí.

Dalekohled Jamese Webba v kostce:

Teleskop Jamese Webba byl do vesmíru vypuštěn 25. prosince 2021 a stal se tak pomyslným nástupcem Hubbleova vesmírného dalekohledu. Oproti němu by měl poskytovat záběry ve vyšším rozlišení a přinášet vědcům lepší možnosti zkoumání. Je pojmenován po Jamesi E. Webbovi, který byl důležitou postavou v programu Apollo amerického vesmírného úřadu NASA. Celý projekt vznikl v mezinárodní spolupráci NASA, Evropské kosmické agentury (ESA) a Kanadské kosmické agentury.

Galaxie či mlhovina. ESA zveřejnila novou řadu snímků od teleskopu Euclid

Věda a školy

Výběr článků

Načítám