I ve školství se dá šetřit, věří ministr Bek

Podle Beka pracovní verze rozpočtu ministerstva financí ještě nereflektuje politickou diskusi vlády a koaliční shodu. Rektory nicméně vyzval, aby společně hledali cestu, jak následujícím obdobím projít, aby se nepoškodilo to, co je důležité pro fungování vysokých škol.

„Příprava státního rozpočtu byla odstartována teď a přes léto a na podzim bude finalizována jeho podoba. Je důležité, abychom spolu pravidelně mluvili,“ uvedl Bek.

Ministerstvo školství by podle návrhu rozpočtu mělo v roce 2024 hospodařit s méně penězi než v tomto roce. Příjmy úřadu jsou předběžně naplánované na 10,037 miliardy korun včetně peněz z Evropské unie, což je o 360,04 milionu méně než letos.

Nižší proti aktuálnímu roku by měly být i výdaje, a to o 29,27 miliardy Kč. V roce 2024 by podle návrhu měl úřad utratit 235,75 miliardy korun. Bek k tomu ale řekl, že tak to nebude.

„Návrh, který je technický z dílny ministerstva financí, nezohledňuje závazky, které jsou dokonce napsané v zákoně vůči regionálnímu školství. Takže musím říct, že to nepovažuji v tuto chvíli za relevantní číslo,“ prohlásil ministr.

Rektoři už dříve v prohlášení uvedli, že jsou proti snížení rozpočtu na vzdělávání a vědu v letech 2024 až 2026, jak ho v aktuálním pracovním návrhu státního rozpočtu navrhuje resort financí. Plošné škrty v českém školství a vědě podle nich mohou přinést snižování konkurenceschopnosti univerzit a vědeckých pracovišť a prohloubit personální nestabilitu. Rektoři rovněž varují před nahrazováním peněz pro VŠ financemi z evropských fondů.

Podle čtvrtečního usnesení plénum dříve vydané prohlášení považuje za východisko dalších jednání s vládou, jak uvedl za Českou konferenci rektorů její předseda Martin Bareš.

Podle ministra Beka se bude debatovat obecně, nejen ve školství, ale v celé veřejné sféře, o tom, nakolik budou investice realizovány pomocí dotací a nakolik se bude přecházet k modelu kombinace dotací a dlouhodobých úvěrů.

„Myslím si, že dnešní kritická situace rozpočtu nahrává tomu, abychom cestu k finančním nástrojům nastoupili rychleji, než jsme si možná mysleli před rokem,“ konstatoval ministr. Školy by tak podle něj neměly spoléhat na jednotlivé dotace, ale kombinovat dotaci a úvěr.

Každý ministr má podle Beka dvojí zodpovědnost - jednak za svůj resort a jednak za výsledek jako celek.

„Samozřejmě i ve školství se dá šetřit. Existuje určitý manévrovací prostor pro to vyrovnat se s ekonomickým tlakem, pokud netrvá dlouho. Myslím si, že ve chvíli, kdy začne růst ekonomika, tak se otevírá mnohem lepší příležitost k navyšování rozpočtů, ale jsme v recesi a musíme to brát v úvahu při konstrukci rozpočtu,“ dodal.

Jak navíc ve čtvrtek informovala tisková mluvčí MŠMT Aneta Lednová, ministr školství nyní neplánuje personální změny ve vedení Cermatu, který zajišťuje státní maturity a jednotné přijímací zkoušky na střední školy.

Organizace, kterou od září 2022 vede Miroslav Krejčí, podle mluvčí úřadu připravuje digitalizaci přijímaček na středoškolské maturitní obory.

Změny nejsou v plánu ani ve vedení dalších organizací spadajících pod ministerstvo.