I desítky erupcí za 24 hodin. Sopka Popokatepetl nespí

V pátek 25. října během sopečné aktivity vystoupal mrak popela až do výšky 9,1 km, přičemž se díky větru následně rozšířil až přes 830 km daleko, do oblasti Mexického zálivu.

Vítr navíc následně odvál část popela ještě dále: 26. října oznámila kancelář americké Národní meteorologické služby v Jacksonvillu, že se popel objevil až nad městem Sarasota na Floridě, sdělil americký vesmírný úřad NASA na svém webu.

Mexické Národní centrum pro prevenci katastrof (CENAPRED) informovalo, že monitorovací systémy detekovaly v pátek 25. října „nepřetržité výrony sopečného popela a vodní páry a dalších sopečných plynů“.

Minulý týden v pátek bylo během 24 hodin zaznamenáno 24 krátkých sopečných erupcí, během kterých bylo do atmosféry vyvrženo různé množství materiálu. O den dříve jich bylo 45, ale den poté (tj. v sobotu 26. října) dokonce 50. V neděli mexičtí odborníci napočítali sopečných erupcí 16, v pondělí pět a v úterý jen tři.

Ve středu 30. října pak došlo k jediné sopečné erupci, což by napovídalo, že se sopka na čas navrací ke „klidnější fázi života aktivní sopky“.

„Důvod, proč Popokatepetl produkuje velké množství sopečného prachu a popela, je spojen s tím, že se jedná o sopku vázanou na subdukční zónu, tedy místo na povrchu Země, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou,“ vysvětlil pro Novinky vulkanolog Petr Brož působící na Geofyzikálním ústavu Akademie věd ČR.

„Během toho se do hlubin planety dostávají horniny, které v sobě mají navázané velké množství vody. Ta se kvůli narůstajícímu teplu z hornin uvolňuje, což pomáhá k tavení okolních hornin. V blízkosti subdukcí tak vzniká velké množství magmatu bohatého na vodu, ale i další sopečné plyny. A je to právě vodní pára společně s dalšími plyny, která dokáže magma trhat na malé kousíčky a tím vytvářet mračna sopečného prachu a popela,“ popsal.

Než k aktuálnímu zklidnění sopky ale došlo, museli se obyvatelé blízkých komunit vypořádat se spadem popela a kvůli mračnu sopečného prachu muselo např. podle místních zpráv mezinárodní letiště Puebla minulý týden v pátek ráno pozastavit lety, připomíná server Newsweek.

Úřady používají ke značení míry nebezpečí, které sopečná aktivita Popokatepetlu představuje, „semaforový“ systém. Od 28. října zůstala úroveň pohotovosti na žluté (střední úrovni na tříbarevné škále) a veřejnost byla varována, aby zůstala alespoň 12 kilometrů od vrcholu sopky. Žluté varování obecně znamená zvyšující se sopečnou aktivitu, úniky žhavých sopečných plynů a vyvrhování kusů úlomků hornin.

Popokatepetl je jednou z nejaktivnějších mexických sopek. V roce 1994 se sopka probudila po přibližně 50 letech spánku a od té doby soptí s různě dlouhými pauzami v podstatě nepřetržitě. K poslední opravdu mohutné explozi došlo před více než 1100 lety.

Popokatepetl leží přibližně 72 kilometrů jihovýchodně od Mexico City. V okruhu sta kilometrů kolem něj žije asi 25 milionů lidí.

Kvůli poloze Mexika u tzv. pacifického ohnivého kruhu je země domovem desítek sopek a od roku 1950 jich bylo aktivních hned několik. Důkladně sledován je i Chichonal na jihu země u hranic s Guatemalou. Jeho výbuch v roce 1982 je považován za jednu z nejhorších katastrof v historii země, zemřelo při něm 2000 lidí a dalších 20 tisíc zůstalo bez domova.