Článek
O novém milníku informovala agentura Reuters, která z testování poskytla i video. Principem revolučního dopravního systému jsou vysokorychlostní a elektřinou poháněné přepravní kapsle uvnitř tubusu se sníženým tlakem. Díky tomu mohou dosáhnout tak vysokých rychlostí.
Nejnovější testování zahrnovalo zkoušení nového vzduchového uzávěru, který odtlakoval trubku s testovací stopou o délce 487 metrů. Vzduch uvnitř byl zředěn, odpovídal tlaku vzduchu ve výšce přes 60 kilometrů nad mořem. Za těchto podmínek kapse dosáhla maximální rychlosti 387 km/h.
Cílem jsou přitom rychlosti až 1200 km/h, systém je nyní technicky omezen především délkou testovací dráhy.
Potrubí, pravděpodobný způsob přepravy budoucnosti pro lidi. Ocelová konstrukce se spojí do smyčky.
Vstup miliardáře Bransona
S nápadem na hyperloop přišel miliardář Elon Musk, a to již v roce 2013. Zvažoval možnost cestování mezi Los Angeles a San Franciskem. Nápad však dal volně k dispozici a dále se zabýval zejména svou automobilkou Tesla a vesmírným cestováním se společností SpaceX. Teď má ovšem zájem prostřednictvím své společnosti Boring Company postavit hyperloop mezi New Yorkem a Washingtonem.
V současnosti na myšlence systémů vysokorychlostního transportu pracuje více společností, a to i v Evropě. Nejdále je právě Hyperloop One, kterou založili Josh Giegel a Shervin Pishevar. Nyní se k nim přidal britský miliardář a šéf společnosti Virgin Richard Branson – a projekt se přejmenoval na Virgin Hyperloop One s Bransonem jakožto nevýkonným ředitelem.
Sir Richard Branson
Společnost také oznámila, že získala 50 miliónů dolarů (přes miliardu korun) z nových finančních prostředků.
Staví se tunel. Bude to ale bezpečné?
Již v říjnu Novinky informovaly, že ministerstvo dopravy v americkém státě Maryland udělilo souhlas s výstavbou tunelu z Baltimoru do Washingtonu, který by měl být součástí systému hyperloop mezi New Yorkem a Washingtonem. Plánuje jej vybudovat právě Musk, který takto s Virgin Hyperloop One opět spolupracuje.
Šéf Tesly Elon Musk na tiskové konferenci v Austrálii
Jednoho dne by to mohlo zkrátit tuto 400kilometrovou cestu asi na 29 minut. Celý projekt by měl stát několik miliard dolarů, dosud ale není jasné, zda má platná posouzení vlivu stavby na životní prostředí. A otázkou stále zůstává bezpečnost. [celá zpráva]
Z Prahy do Brna?
Na systému se nicméně pracuje i v Evropě, alespoň na bázi teoretických úvah. „Dopravní systém hyperloop, v podstatě trubka s kapslemi, v níž by se lidé mohli přepravovat rychlostí nakonec až 1200 kilometrů v hodině, bude v komerčním provozu už mezi lety 2020 a 2022,“ prohlásil letos v říjnu pro Právo provozní ředitel Hyperloop Transportation Technologies Andres De León.
„Jednali jsme i se zástupci Brna a připravujeme se na vypracování studie proveditelnosti spojení mezi Bratislavou, Brnem a Prahou. Ten projekt chceme zahájit velmi brzy,“ doplnil tehdy. Cesta z Prahy do Brna by dle odhadů mohla v hyperloopu trvat do 20 minut. [celá zpráva]
