Článek
Za pozorováním je nicméně více než žádoucí vycestovat, ideálně alespoň desítky kilometrů od velkých měst s co nejlepším výhledem do všech stran, tedy do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění.
Meteory vyhlížejte zejména časně ráno 12. a 13. srpna
První meteory z Perseid jsou zpravidla pozorovány již 17. července, poslední 24. srpna. Nejvíce se jich však objevuje okolo maxima, které letos nastane v pondělí 12. srpna odpoledne.
Protože po maximu už aktivita klesá, nejvhodnější je úkaz pozorovat obě noci, tedy z neděle na pondělí (11./12. srpna) a z pondělí na úterý (12./13. srpna), jak upozorňují Pavel Suchan z České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR a Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Fotografii komety nad Kunětickou horou vybrala NASA jako astronomický snímek dne
Na obloze bude Měsíc ve fázi okolo první čtvrti a bude tedy zapadat v první polovině noci. Pozorování meteorů je přitom vhodnější vždy v té druhé její polovině, kdy většina meteorů z našeho pohledu zazáří nad obzorem, ne pod ním. Mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní se objeví každou hodinu přibližně 60–80 meteorů, z toho pět až 15 může být opravdu jasných.
Počasí přeje, noci budou „vymetené“
Co se týká počasí, tak v podstatě všechny následující noci, zejména pak na pondělí i na úterý, bude pozorování meteorů maximálně přát.
„Lepší podmínky jsme si přát nemohli – noci budou ‚vymetené‘. Díky oblasti vysokého tlaku vzduchu se můžeme těšit na jasnou oblohu, jen v noci z pátku na sobotu se bude na severu území vyskytovat až oblačno – tam počasí ovlivní teplá fronta,“ sdělila Novinkám meteoroložka Dagmar Honsová.
Meteorický roj Perseid v noci maxima v roce 2018 nad observatoří v Poloninách na Slovensku
Každopádně důležitost vyhlížení ve druhé polovině noci podtrhuje Suchan i tím, že hvězdárna v Ondřejově letos tentokrát veřejné pozorování v čase maxima roje nepořádá.
„Veřejné pozorování Perseid na Ondřejovské hvězdárně letos neorganizujeme. Sice nás to moc mrzí, protože tahle akce se ujala a každoročně přijíždí na 400 lidí. Důvodem je letos ale Měsíc, který v první polovině noci bude svítit a rušit tak pozorování. Lidé by tak byli zklamaní a hubovali nám. Takže letos je to pozorování na druhou polovinu noci kdekoli pod jasnou oblohou,“ vysvětlil pro Novinky.
Pozorovací akce pro veřejnost nicméně plánují např. na hvězdárně ve Slaném nebo ve Vsetíně, bude-li přát počasí.
Na území Německa dopadly meteority. Čeští astronomové je pomohli najít
V Ondřejově se budou těšit na zájemce o pozorování Perseid zřejmě až za dva roky s ohledem na to, že v následujícím roce budou pozorovací podmínky právě kvůli nevhodné fázi Měsíce vyloženě nepříznivé. Opravdu velmi dobře pozorovatelných Perseid se podle astronomů dočkáme až 12. srpna 2026. Toho dne kromě maxima roje nastane také v Evropě pozorovatelné zatmění Slunce.
Perseidy
Název jevu je odvozen od místa v souhvězdí Persea, z něhož meteory zdánlivě vylétají.
První zmínky o úkazu se datují do poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením sv. Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů střežících majetek v Římské říši. Při pronásledování křesťanů měl neuposlechnout příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě, konkrétně 10. srpna 258, podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy. Od této události jsou Perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“.
Že se jedná o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli (1835-1910) v druhé polovině 19. století. Jako první na světě popsal přímou spojitost meteorů s kometami a dokonce určil, že Perseidy mají svůj původ v prachových částicích uvolněných z periodické komety 109P Swift-Tuttle, která byla objevena dvěma americkými astronomy v roce 1862.
Kometa s periodou 134 let se naposledy nacházela nejblíže Slunci v roce 1992 a znovu projde přísluním až v roce 2126. Pravidelně nám ji připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze prachovým proudem rozptýleným za kometou. Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře září jako meteory (lidově „padající hvězdy“). Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří.
Maximum meteorického roje Perseidy v roce 2016 z Parku tmavé oblohy Veľká Fatra na Slovensku
Částice roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 km/s a začínají zářit ve výšce okolo 120 km nad povrchem Země. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 km nad zemským povrchem. Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru.
„Proto se nám zdá, jako by jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze, který se odborně nazývá radiant. Právě ten v době maxima roje leží v horní – severovýchodní polovině souhvězdí Persea. Vzhledem k tomu, že toto souhvězdí u nás vůbec nezapadá, létají meteory po celou noc,“ popsal Suchan.
Z hory v Chile přivezli dechberoucí záběry čistého nebe
Jasné planety na ranní obloze
Letošní pozorování Perseid doplní na ranní obloze vzácná konstelace: jasné planety Jupiter a Mars se k sobě úhlově velmi těsně přiblíží, navíc ve fotogenické oblasti souhvězdí Býka nedaleko hvězdokup Plejády a Hyády. K největšímu přiblížení dojde jen dva dny po maximu Perseid, v noci z 14. na 15. srpna.
Planety se na obloze 15. srpna časně ráno úhlově přiblíží podle Horálka na 21 úhlových minut. Maximální přiblížení nastane už 14. srpna v 18:52 SELČ na 18 úhlových minut, v té době ale z našeho území budou planety pod obzorem. Obě planety vyjdou 15. srpna 2024 již před jednou hodinou ranní SELČ.
Takto bude vypadat těsná konjunkce Jupiteru a Marsu 15. srpna 2024, viditelná od půlnoci do rozbřesku.
„Při pohledu pouhýma očima tak budou planety opravdu blízko sebe a vizuálně nepřehlédnutelné i z měst. Jak budou planety stoupat výš nad obzor, budou se zároveň od sebe už nepatrně úhlově vzdalovat. Přesto je však i ve středně velkém dalekohledu (s průměrem nad 10 cm) budeme moci sledovat v jednom zorném poli,“ informoval Horálek.
V blízkosti Jupiteru navíc budeme moci pozorovat i jeho všechny čtyři „Galileovské měsíce“: Io, Europa, Ganymedes a Callisto.
Vozítko Perseverance našlo na Marsu horninu, která může obsahovat důkazy dávného života
V nitru velkého Jupiterova měsíce vzniká 1000 tun kyslíku denně, zjistila sonda NASA
