Článek
Hvězdu s označením HD 84406 lze nalézt nedaleko za hvězdným obrazcem známým jako Velký vůz, který je součástí Velké medvědice (Ursa Major). Z pohledu ze Země není příliš jasná, k jejímu spatření je potřeba alespoň silnější dalekohled.
Od Země je hvězda vzdálená přibližně 241 světelných let. Světelný rok je jednotka vzdálenosti používaná v astronomii. Jde v podstatě o vzdálenost, kterou světlo urazí ve vakuu za jeden pozemský rok.
🌟 Star light, star bright…the first star Webb will see is HD 84406, a Sun-like star about 260 light years away. While it will be too bright for Webb to study once the telescope is in focus, it’s a perfect target for Webb to gather engineering data & start mirror alignment. pic.twitter.com/DleVjDZz8B
— NASA Webb Telescope (@NASAWebb) January 28, 2022
„HD 84406 sice bude až moc jasná na to, aby se dala studovat s Webbem, až se dalekohled začne zaostřovat. Ale prozatím je to perfektní cíl pro zahájení našeho hledání fotonů; tedy hledání, které nás zavede do vzdáleného vesmíru,“ napsali vědci spojení s programem JWST Jonathan Gardner a Alexandra Lockwoodová v příspěvku zveřejněném na blogu NASA.
NASA ve vesmíru rozvinula Webbův teleskop, má dohlédnout do počátků vesmíru
Podle webu astronomy.stackexchange.com byla jedním z kritérií pro výběr prvního cíle možnost sledovat ho delší dobu.
Webbův teleskop může vzhledem k nutnosti odstínění od Slunce a Země pozorovat jen úsek vesmíru v úhlu 39 stupňů, přičemž na optické vyladění potřebuje tři měsíce.
To znamená, že vybíraná hvězda musí právě vstoupit do zorného úhlu Webbovy vesmírné observatoře.
Kromě toho bylo nutné zvolit místo bez většího uskupení hvězd. A HD 84406 se nachází v relativně izolované oblasti Velké medvědice.
Podmínkou bylo také, aby cíl nebyl až příliš jasný, což by negativně ovlivnilo činnost teleskopu, jehož zařízení je navrženo tak, aby „vidělo“ infračervené světlo, jež k nám v této podobě nyní přichází od nejvzdálenějších objektů.
Dalekohled je na místě
Kosmický dalekohled Jamese Webba dosáhl 24. ledna svého konečného cíle, tedy své orbitální pozice 1,5 milionu kilometrů od Země. Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut.
Teleskop Jamese Webba se dostal do Lagrangeova bodu 1,5 milionu kilometrů od Země
Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z tzv. druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce.
Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velmi slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardy let.
První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu.
Astronomové spatřili osud Sluneční soustavy
JWST je projektem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) s širší mezinárodní účastí, včetně české. Podílejí se na něm i Evropská kosmická agentura (ESA) a kanadská CSA.
Teleskop vynesla do vesmíru 25. prosince raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Jde o dosud nejvýkonnější vesmírný dalekohled. Dohlédnout by měl do počátků existence našeho vesmíru.
