Humanitní fakulty hrozí stávkou, kvůli nízkým výdělkům prchají učitelé

V pátek o tom v tiskové zprávě informovali zástupci Asociace děkanů filozofických fakult a další pedagogové. Vysokoškolští učitelé již dříve sepsali petici, kterou k nynějšímu dni (pátek 3. února) podepsalo asi 1700 signatářů, a vyzvali vládu k řešení podle nich nedůstojného oceňování.

„Sféra, kterou spravujeme, je hluboce podhodnocená a na základě nedůstojného ohodnocení kvalifikovaných kolegů roste silná nespokojenost. (…) Učitelé na univerzitách, které jsou navíc vázány na velká města s vysokými životními náklady, nemohou mít podstatně nižší platy než v regionálním školství,“ uvedl v tiskové zprávě předseda Asociace děkanů filozofických fakult a děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Jan Stejskal.

„Řešení je nezbytné okamžitě, žádné strategické plány, které budou mít dopad za dlouhá léta, katastrofu nezvrátí,“ dodal.

„Platový problém se roky prohluboval a plně vyvstal s radikálním navýšením platů učitelů základních a středních škol. S energetickou krizí však přestal být únosným a na filozofických fakultách hrozí dokonce snižování mezd, které jsou již nyní pod úrovní mezd učitelů v regionálním školství,“ upozorňuje dále asociace.

Celý sektor podle ní přestává být atraktivní pro mladé lidi. „A není se čemu divit. Za stávajících podmínek přestává být vůbec možné uživit se jako pedagog na filozofické fakultě. Na dítě či například hypotéku můžete v začátcích kariéry rovnou zapomenout,“ vysvětluje expert na média z Univerzity Palackého v Olomouci Zdenek Sloboda.

Mnozí akademici, kteří se věnují humanitním a sociálněvědním oborům, podle zástupců asociace z vysokých škol odcházejí pracovat do komerční sféry nebo na základní a střední školy, kde platy v posledních letech rostly. Podle pracovníků filozofických a dalších fakult poskytujících humanitní a sociálněvědní vzdělání hrozí, že tyto obory budou mít málo učitelů a budou muset omezovat výuku.

Podle Mariany Machové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) činí měsíční hrubý plat docentky na pražské fakultě 32 400 korun. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání v ČR byl v loňském třetím čtvrtletí podle Českého statistického úřadu 40 259 korun.

Děkanka FF UK Eva Lehečková označila nynější situaci za kritickou. V porovnání s učiteli v nižších stupních vzdělávacího systému je podle Stejskala nyní nejhorší platové ohodnocení odborných asistentů.

V loňské petici VŠ učitelé vyzvali vládu k lepšímu financování svých oborů a upozornili rovněž na nepoměr v odměňování pracovníků jiných univerzitních fakult. Nerovnosti podle nich vyplývají ze zastaralého systému hodnocení ekonomické náročnosti oborů, který vznikl začátkem 90. let.

„Tento systém vychází z předpokladu, že humanitním a společenským oborům k práci postačí tužka a papír, to už ale zdaleka není pravda. Technologie od té doby výrazně pokročily a už i humanitní vědci ke své práci využívají laboratoře a technologicky náročné přístroje. Typicky například archeologie, psychologie, ale i jazyky, využívající například přenosové tlumočnické zařízení a podobně,“ uvedl děkan Filozofické fakulty Ostravské univerzity Robert Antonín.

Děkani filozofických fakult se již dříve obrátili na ministra školství Vladimíra Balaše (STAN), který v lednu přislíbil vytvoření pracovní skupiny, jež má za úkol navrhnout řešení.

„Pracovněprávní vztahy, včetně mzdové politiky a určování počtu akademických pracovníků a ostatních zaměstnanců, patří výhradně do samosprávné působnosti veřejných vysokých škol a ministerstvo na tuto věc nemá žádný vliv. I přesto nicméně ministr Balaš inicioval vznik pracovní skupiny za účasti zástupců České konference rektorů a Rady vysokých škol (RVŠ), kde se tato problematika a její možná řešení budou diskutovat. Jednání skupiny se uskuteční v polovině února,“ řekla mluvčí resortu Aneta Lednová.

Na vzdělávání na veřejných vysokých školách je na letošní rok podle MŠMT určeno asi 30,9 miliardy Kč, loni hospodařily se zhruba 28,6 miliardy. Další peníze podle mluvčí plynou univerzitám z dotací, např. na výzkum a vývoj.

K řešení podfinancování vyzvaly i právě Rada vysokých škol a Česká konference rektorů. Rada ve své zprávě uvedla, že medián hrubé měsíční mzdy odborného asistenta na veřejné vysoké škole byl v první polovině loňského roku 43 400 Kč, což bylo o 2500 Kč méně než v roce 2021. Medián pro učitele ve střední škole činil podle RVŠ loni 47 250 Kč.