Článek
Úpravy v učivu jednotlivých předmětů připravuje pedagogický institut od loňského podzimu. Nedávno veřejně prezentoval první verze podkladů ke zvažovaným změnám.
Na novém pojetí umění a kultury ve školách pracují v NPI pracovní skupiny. Jak by se měla výuka umění ve školách měnit, se však členové skupin neshodli a navrhli dvě varianty. O finální verzi by mělo rozhodnout MŠMT nebo autoři koncepce, podle níž se učivo upravuje.
Jedna skupina expertů navrhuje, aby základem pro vzdělávání školáků zůstaly hudební a výtvarná výchova, které budou další umělecké oblasti pouze rozvíjet (tzv. varianta A).
Školáci by v budoucnu nemuseli mít předměty hudební a výtvarná výchova, navrhují experti
Zastánci „zrovnoprávnění“ dramatické, filmové, výtvarné, hudební a taneční a pohybové výchovy naopak míní, že by měl mít školák možnost si vybrat z těchto oborů. Podle nich to jednotlivým školám vytvoří prostor pro vlastní cesty uměleckého vzdělávání dětí s ohledem na podmínky školy a potřeby žáků (varianta B).
Proti tomu, aby se mnozí školáci nesetkávali s hudebním a výtvarným uměním, se v otevřeném dopise adresovaném zástupcům NPI vyslovil např. Johannes Kirschenmann z katedry výtvarné výchovy a kultury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity (FPE ZČU) v Plzni.
Proti koncepci se postavilo i vedení České sekce Mezinárodní společnosti pro výchovu uměním (INSEA), která sdružuje učitele výtvarné výchovy, odborníky, didaktiky a další aktéry v umění a kultuře. Návrh je prý odborně neukotvený a neodpovídá situaci ve školství.
Nic se nemá rušit
Podle středečního (22. března) vyjádření členů pracovní skupiny na NPI, která přichází s „variantou B“, se žádné zrušení výše zmíněných předmětů nechystá.
„Při práci na revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) se odborníci v pracovní skupině tvořící znění pro vzdělávací oblast Umění a kultura dostali už na začátku do sporu: patří do této oblasti jen výtvarná a hudební výchova, nebo i další, už dříve uznané obory taneční a pohybová výchova, dramatická výchova a filmová a audiovizuální výchova? Pokud ano, v jakém rozsahu a podobě? Neshody jsou při takové práci běžné,“ konstatoval pro Novinky člen pracovní skupiny pro revizi RVP ZV (Umění a kultura) Radek Marušák, vedoucí katedry výchovné dramatiky na DAMU.
Jeho skupina proto chce uvést na pravou míru následující tvrzení:
Hrozí zánik výtvarné výchovy a hudební výchovy na ZŠ.
- Zánik výtvarné a hudební výchovy nehrozí. Otevřená multioborová koncepce ukládá školám povinnost zařadit do výuky v této oblasti obsahy všech pěti oborů uměleckého vzdělávání. Cílem je rozšířit možnosti škol, kdy samy budou rozhodovat, zda se vydají cestou výraznější inovace, nebo zachovají stávající situaci a budou obohacovat výuku o obsahy dalších uměleckých oborů jen formou dílčích projektů a aktivit. Koncepce umožňuje realizovat proměnu oblasti postupně a v dílčích úpravách.
- Vzhledem k tradici výtvarné a hudební výchovy v českém školství, počtu aprobovaných pedagogů i propracovanosti metodických podkladů bude přístup vycházející ze současné podoby uměleckého vzdělávání na školách jistě dominantní.
Příslušné obory nemají vytvořenu oborovou „infrastrukturu“.
- Taneční a pohybová výchova a dramatická výchova mají akreditovány pedagogické programy na DAMU, HAMU a JAMU a vychovaly stovky absolventů. Některé z těchto oborů jsou dlouhodobou součástí výuky na pedagogických fakultách, pedagogická specializace bude v dohledné době otevřena na FAMU. Mnozí pedagogové mají zkušenosti s výukou těchto oborů v neformálním vzdělávání.
FF UK hledá způsob, jak zajistit pokračování oboru sociální práce
Nová koncepce nevychází ze současné školní reality a přinese chaos.
- Nová koncepce vychází ze současné situace na školách a z předpokladu, že pro systém školství jsou vhodnější postupné, ne razantní změny. Jako jednu z cest integrace pěti uměleckých oborů ve společném rámci oblasti Umění a kultura respektuje, že se na školách bude vyučovat v převážné většině výtvarná výchova a hudební výchova. Otevřená koncepce dává prostor i školám, které budou hledat cesty pro jiná pojetí vzdělávání.
Nová koncepce slučuje hudební a výtvarnou výchovu do jednoho předmětu.
- O ničem takovém se v koncepci nepíše. Školám se neurčuje, jaké cesty mají volit. Koncepce nicméně nemá být návratem k jednotné škole 70. let a ani nechce suplovat školní vzdělávací programy. Je v souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.
Doplňující obory si „uzurpují“ právo na pětileté kontinuální studium.
- V koncepci stojí, že „žák má možnost získávat a rozvíjet své tvůrčí schopnosti kontinuálně v obsahových celcích odpovídajících dvěma uměleckým oborům v minimálně pětileté návaznosti“. Těmito dvěma obory budou nepochybně většinou právě hudební a výtvarná výchova. Počítá se navíc s tím, že se žáci budou umění věnovat kontinuálně od 1. do 9. třídy.
VV a HV se mají spojit v jeden předmět s dramatickou, filmovou a taneční výchovou.
- V koncepci se nic takového nepíše.
Porušení interních pravidel? Skupina A se ohradila
Marušákovi se podle jeho slov rovněž nezamlouvá, že „část pracovní skupiny porušila pravidla komunikace; na Facebooku se sdílejí příspěvky šířící paniku a manipulující veřejností“. Postěžoval si, že to vyústilo do „mediální kampaně, proti které se my, tvůrci varianty B, už můžeme jen obtížně bránit“. Chtěl by především situaci uklidnit.
Skutečnost, že se minulý týden objevila „alarmující“ informace, že „výtvarka a hudebka možná končí“, byla podle NPI proti interním pravidlům revize RVP. Proti tomu, že by vynášeli interní informace, se členové pracovní skupiny „A“ ohradili a dodali, že jejich oficiální stížnost přišla až tři dny po zveřejnění koncepcí.
Vedoucí katedry výtvarné výchovy a kultury FPE ZČU Věra Uhl Skřivanová navíc v pátek 24. března Novinky upozornila na další otevřený dopis, a to od děkanů a vedoucích kateder VV a HV pedagogických fakult.
Podle dopisu nebere koncepce B ohled na reálné možnosti realizace. Signatáři se obávají „destrukce fungujícího modelu kurikula“. „Za velmi alarmující považujeme také záměr přesouvání odpovědnosti za volbu vzdělávacího obsahu do rukou ředitelů základních škol a jejich žáků,“ píší.
Rektor VŠE žádá svolání akademického senátu kvůli Ševčíkovi
Jenže samotný institut, pro který skupiny pracují, vnímá celou situaci jinak. „Předáním interních informací médiím bez konzultace s garantem pracovní skupiny a oddělením komunikace byla porušena směrnice o externí komunikaci, kterou se každý člen pracovní skupiny zavazuje dodržovat už při podpisu pracovní dohody,“ zdůraznil pro Novinky Jan Štěpánek z oddělení komunikace s veřejností na NPI.
Ve směrnici podle něj mj. stojí, že „Kontakt s médii koordinuje Oddělení komunikace NPI ČR. Je proto vždy třeba oznámit tuto skutečnost garantovi Vaší skupiny, který dá podnět k této koordinaci s oddělením komunikace. Všechny naše externí spolupracovníky tedy žádáme o loajalitu a nešíření informací z dokumentů určených pouze k interním účelům.“
„Vnímáme jako velmi problematickou agresivitu a nesnášenlivost některých vyjádření, osočování a urážky členů pracovní skupiny a manipulativní a účelové používání informací - i to je v rozporu s interní směrnici,“ dodal Štěpánek. Kdo konkrétně porušil pravidla, je nyní předmětem interního šetření v rámci NPI ČR.
Autoři koncepce A však prohlašují, že nepředávali informace médiím. „Až po zveřejnění koncepcí NPI poslali interní stížnost řediteli, koncepční skupině NPI a garantům oblastních skupin NPI a MŠMT. V médiích reagovali na již zveřejněnou koncepci B kolegové z oboru, což považujeme za regulérní odborný dialog,“ uvedli. Situace se tedy neuklidňuje a je poněkud nepřehledná.
MŠMT: Školy dostanou víc času na prohlubování učiva. Dělení na základ a nadstavbu odpískáno
Ředitel odboru Kurikulum všeobecného vzdělávání NPI Kamil Ubr již v úterý 21. března pro Novinky zdůraznil, že ani jedna z výše zmíněných variant nepředpokládá, že by se ve školách přestaly děti vzdělávat v hudebním či výtvarném oboru. NPI k tomu nyní ještě vydal další Ubrovo stanovisko.
Ministerstvo školství nevidí destabilizaci v tom, zda se bude učit „výtvarná“ a „hudební“ výchova, nebo základy kultury, kde si děti zažijí základy výtvarnictví a budou malovat temperou, zkusí si akvarel, ale např. si také sestříhají video, poslechnou si skladbu, seznámí se se základy architektury. Důležitý má být rozvoj kreativity dítěte, ne zájmy jednotlivých oborů.
| Změny ve vzdělávání slíbila vláda v programovém prohlášení. Důraz by se měl klást na občanské vzdělávání, etickou výchovu, finanční a mediální gramotnost a kritické myšlení. MŠMT by mělo revizi RVP pro vzdělávání v základních a středních školách dokončit v roce 2024. První ZŠ by se měly podle nového vzdělávacího programu začít učit od září 2024. Povinný bude od září 2025 pro žáky v 1. a 6. třídě ZŠ, ve všech ročnících od září 2029. |
Úpravy v učivu má MŠMT dokončit v roce 2024. Vláda původně stanovila letošek
