Horší než sádlo, čistý jed. Odborníci se předhánějí s odsudky kokosového oleje

Obliba kokosového oleje je na vzestupu, jeho uplatnění je široké – od potravinářství až po kosmetiku. Údajně je to všelék, který má pomáhat s kvalitou vlasů a duševní rovnováhou, stejně tak i proti obezitě a hemoroidům. Nicméně profesorka Michelsová kokosový olej jakožto prevenci mnoha nemocí odmítá.

Své stanovisko zdůraznila v nedávné přednášce nazvané „Kokosový olej a další výživové chyby“ na univerzitě ve Freiburgu, kde má druhou akademickou funkci jako ředitelka Ústavu prevence a epidemiologie nádorů.

Německá přednáška Karin Michelsové.

Michelsová postavila své varování na vysokém podílu nasycených tuků v kokosovém oleji, o kterém je známo, že zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi a tím i riziko infarktu nebo jiných srdečněcévních onemocnění. „Je ještě horší než sádlo,“ varovala dle britského listu The Guardian.

Například Americká kardiologická asociace provedla loni výzkum o vnímání kokosového oleje. A zatímco tři čtvrtiny tamní veřejnosti uvádějí, že kokosový olej je zdravý (pro některé nejpřínosnější tuk vůbec), alespoň částečně to tvrdí pouze 37 procent expertů na zdravou výživu. Jiné organizace vydaly podobné stanovisko.

„Kokosový olej může být součástí stravy, ale vzhledem k jeho vysokému obsahu nasycených tuků by měl být zahrnut jen v malých množstvích a jako součást zdravé vyvážené stravy,” uvedla společnost British Nutrition Foundation s tím, že neexistují žádné vědecké důkazy, které by podporovaly jeho výrazný přínos pro zdraví.

A co na to čeští odborníci? Lze říci, že souhlasí. „Jsem rád, že se téma škodlivosti kokosového oleje prezentuje v médiích, protože v mnoha internetových fórech je tento tuk vyzdvihován jako symbol zdraví. Opak je pravdou, nic nemůže být od pravdy dále,“ napsal Novinkám Pavel Suchánek, výzkumný pracovník pražského institutu IKEM a nutriční specialista poradny FitBee.

Olej má v sobě podle něj extrémně vysoké zastoupení zdraví škodlivých nasycených mastných kyselin, jejich obsah dosahuje hodnot i přes 90 procent ze všech mastných kyselin v tuku.

„Tyto mastné kyseliny, laurová, myristová a palmitová, jsou nejvíce aterogenní. To znamená, že podporují vznik a rozvoj aterosklerózy, onemocnění, které je právě příčinou vzniku cévních mozkových příčin či infarktu myokardu. Kokosový tuk obsahuje takových mastných kyselin více než vepřové sádlo nebo hovězí lůj,“ přidala se pro Novinky i Iva Hrnčiříková z Oddělení podpory zdraví při Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Kokosový olej je rostlinného původu, mohli bychom v něm tím pádem očekávat polynenasycené mastné kyseliny, které mají protektivní účinek a jsou v našem jídelníčku žádané. „Bohužel ani zde však nejsme úspěšní, neboť těchto mastných kyselin obsahuje velmi málo. Dokonce i mléčný tuk, který bývá v potravinářství kokosovým nahrazován, má lepší chemický profil,“ poznamenala.

Tuky jsou i zdrojem vitamínu E – jeho množství je ale zde také zanedbatelné, kupříkladu řepkový olej obsahuje vitamínu E desetkrát více.

„K problematice použití kokosového tuku v potravinářství se již vyjádřilo několik odborníků v ČR a můžeme je jen podpořit. Užití kokosového tuku je zřejmě vhodnější z kosmetického hlediska – stejně tak, jako se používá v zemích svého původu. Pro použití tuků v jídelníčku doporučujeme pestrost v užití rostlinných tekutých olejů, ale zejména střídmost,“ vysvětlila Hrnčiříková.

Jediné vhodnější využití je tak v teplé kuchyni jako náhrada ztužených tuků na smažení a pečení – jako velmi tepelně stabilní olej, který ovšem při tepelné úpravě nepřechází do výsledného pokrmu. „Tedy na smažení a pečení ano (nebo samozřejmě na kůži jako kosmetika), ale jako náhrada másla, či dokonce oleje v buchtě určitě ne!“ zdůraznil Suchánek.

„Kokosový tuk a jeho zdravotní prospěšnost je jednou z největších zdravotních fake news poslední doby. Jde o velmi rizikový olej pro naše cévy a srdce – a tedy i naše zdraví,“ dodal.