Článek
Obecně platí, že počasí na severní polokouli ovlivňuje také polární vír, zvaný též polární vortex, který udržuje arktický vzduch „zamknutý“ okolo severního pólu. Pokud zeslábne, nebo se dokonce zhroutí, ledový vzduch postoupí dál na jih a přinese do Evropy a Severní Ameriky mrazy.
Právě teď jsme podle ČHMÚ na prahu stratosférického oteplení. „Na začátku ledna by se měl polární vortex postupně zeslabit, a výrazně se tak zvýší šance, že se dočkáme během ledna chladných vpádů arktického vzduchu,“ napsali meteorologové ve středu na sociální síti X.
👀Ve stratosféře v polárních oblastech bude na přelomu roku docela „horko“.
— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) December 27, 2023
👉Nastává zde totiž jev, který nazýváme Náhlé stratosférické oteplení.
Hned na úvod je nutno zdůraznit, že tento jev nijak nesouvisí s klimatickou změnou, ale jedná se o úkaz, který se vyskytuje během… pic.twitter.com/7va12gN6V3
Stratosférické oteplení až o desítky stupňů
Ve stratosféře - několik desítek kilometrů nad zemským povrchem - v severních polárních oblastech od podzimu do jara každoročně vzniká (a posléze zaniká) polární vortex.
Nebude zima, nebude mráz. El Niňo se protáhne do jara
Během zimy se ale může stát, že je tento vír narušen, což se projeví nejprve výrazným stratosférickým oteplením – teplota zde lokálně stoupne během několika dní i o desítky stupňů Celsia.
Následně se proudění výrazně zpomalí (dokonce se může změnit i na východní), celý vortex zeslábne, a dokonce se může i částečně rozpadnout.
Počasí ovlivňuje se zpožděním
Zeslabený polární vortex, byť jev nastává v atmosféře vysoko nad „naším počasím“, zvyšuje šanci, že se do oblasti Evropy dostane arktický vzduch ze severních oblastí. „Jedná se o přesný opak toho, co zažíváme v těchto dnech, kdy tu máme teplejší a vlhké proudění z Atlantiku,“ poznamenali zástupci ČHMÚ.
Efekt daného jevu na počasí v troposféře (vrstva atmosféry do cca 10 km, kde probíhá počasí, jak ho známe) má nicméně určité zpoždění, a to někdy i několik týdnů po stratosférickém oteplení. Jeho přesný vliv tak nikdy není možné přesně dopředu odhadnout.
Polární vortex
Polární vortex je rozsáhlá oblast nízkého tlaku vzduchu se silným prouděním, většinou od západu na východ. Je to velká cyklonální oblast, která pokrývá celý severní pól až po vrchol stratosféry. Důležitá je jeho aktivita, protože v zimním období má velký vliv na počasí na celé severní polokouli. Silný polární vortex znamená silnou polární cirkulaci, která uzamkne chladný vzduch do polárního kruhu, což přináší mírnější zimní podmínky. Naopak slabý polární vír hůře zadržuje studený vzduch a ten se může dostat z polárních oblastí.
- Jak vzniká polární vír?
„S končícím létem teplota i tlak v polárních oblastech klesají a vzniká silný globální tlakový rozdíl mezi polárními a subtropickými oblastmi. Na severní polokouli se začíná vyvíjet cyklonální cirkulace, tzv. polární vortex, který sahá až do stratosféry. Nejsilnější je polární vír nejčastěji v listopadu a v prosinci, protože je stratosféra nejchladnější,“ popsala pro Novinky meteoroložka Dagmar Honsová.
- Jaké počasí přináší deformace polárního víru?
„Arktický vzduch se dostává nad starý kontinent i do mírných zeměpisných šířek a přináší k nám silné mrazy a často i sníh. Nestává se to však pokaždé po jeho oslabení nebo kolapsu, protože závisí i na mnoha dalších faktorech. Velký kolaps polárního víru přinesl např. leden 2021,“ vysvětlila Honsová.
Víry každoročně zesilují a zeslabují. Pokud je arktický vír silný, je jedním celkem a je jasně ohraničený polárním tryskovým prouděním (tzv. jet streamem), zatímco když je slabší, dochází k rozdělení na dva nebo více vírů. Tryskové proudění na hranách vortexů je extrémně rychlý vítr, který proudí ve výšce 9 až 14 km.
Meteorologové doplnili, že tento jev nijak nesouvisí s klimatickou změnou - jedná se o úkaz, který se vyskytuje během let relativně často.
Závěr roku bude teplý, příští týden se ochladí
