Článek
Před raně gotickým kostelem svatého Petra a Pavla na okraji Mírového náměstí vyrostly dva vyhřívané stany. Tým plzeňských archeologů v nich oprašuje stovky let staré nálezy. Mezi ty poslední patří dvě zachovalé kostry dospělých lidí a jednoho dítěte.
Zatím 130 koster
„Etážový hřbitov se rozkládá kolem celého kostela. Je zvláštní tím, že hroby začínají už deset centimetrů pod chodníkem. Zatím jsme objevili 130 koster, ale je pravděpodobné, že se jejich počet minimálně zdvojnásobí,“ řekla Právu archeoložka Hana Krasanovská ze Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek (ZIP).
Podle ředitele ZIP Radka Širokého jsou v místě až tisíce pozůstatků. Samotný průzkum je omezený a probíhá na malých plochách, většinou trasách inženýrských sítí. „Jednalo se o hlavní pohřební lokalitu pro město Horažďovice,“ upřesňuje Široký.
Některé hroby jsou porušeny přístavkem kostela z roku 1729. Odborníci proto předpokládají, že prozatímní nálezy pocházejí nejdále z počátku 18. století. Svědčí o tom i fakt, že později bylo pohřbívání ve městech z hygienických důvodů zakázáno. Historie pohřebiště však sahá až do středověku. Odhadnout přesnou dataci je ale zatím nemožné.
„Od třináctého století se do hrobů obvykle neukládaly žádné předměty. Proto je těžké určit stáří nebo původ pohřbených lidí. Zřejmě se ale jednalo o měšťany nebo kněží z kostela,“ dodává archeoložka.
V jedné z rakví byly nůžky a pod zemí archeologové odhalili i další předměty. „Našli jsme také část svátostky, hliněného medailónku, který se nosil na krku místo křížku. Narážíme i na dochované hřebíky z rakví,“ dodává preparátor Petr Kunhala.
Podle archeologů existují zprávy, že lidé v Horažďovicích na vyčnívající kosti naráželi už v osmnáctém století. A také za minulého režimu. „V padesátých až šedesátých letech se zde budovaly inženýrské sítě, které vedou i prostředkem hrobu. V jednom úseku byla kanalizace zasypána jen kostmi a popelem,“ líčí Krasanovská.
Práce až do léta
Archeologické práce na horažďovickém náměstí budou probíhat zřejmě do léta. Záležet bude na počtu a charakteru dalších nálezů. Pracovníci institutu hroby zdokumentují a kostry odvezou k analýze do laboratoří v Plzni. „Pak nastoupí antropologové, kteří se pokusí určit jejich stáří, známky nemocí nebo úrazy,“ dodává Krasanovská.
Kromě pohřebiště archeologové v historickém centru města narazili i na zbytky hradební zdi, na keramiku z 15. století nebo základy měšťanských domů. Rekonstrukcí prochází i místní zámek, kde byly objeveny středověké zdi hradu, městské opevnění a městská zástavba.